Teroristických útoků přibývá, vyrážím na obhlídku situace, hlásí jeden z průzkumníků veliteli. Po chvíli přináší špatnou zprávu: „Jsme napadeni a nepřátelé se navíc umí bezvadně maskovat.“ Šikovný průzkumník si však i v takové situaci poradí: potenciální teroristy pečlivě sleduje. Když se jeho podezření potvrdí, vyfotí je, a navíc zjistí jejich přesnou adresu. Údaje pak doručí komandu zabijáků a to nepřítele zlikviduje.
Podobně jako ozbrojenci v boji s teroristy se chová imunitní systém napadený rakovinou. Dendritické buňky plní roli strážců a průzkumníků - hlídají v různých částech lidského těla. Když si všimnou nádorového bujení, okamžitě informují T-lymfocyty. Jakmile od nich tito výkonní zabijáci dostanou identifikační údaje - antigeny rakovinných buněk, vyrážejí do akce. Vetřelce okamžitě zneškodní.
Samotné T-lymfocyty by si ale nádorového bujení vůbec nevšimly, byť by třeba probíhalo v jejich těsné blízkosti. Dendritické buňky tak plní v imunitním systému nezastupitelnou úlohu. Tito strážci jsou však vysoce specializovaní - jen malá část z nich reaguje právě na rakovinné antigeny. Mnohdy proto i přes svou „mazanost“ neobjeví početně silného nepřítele.
Pokud má lidské tělo vyhrát, potřebuje většinou posilu zvenčí. A tu nyní pacientům s nádorem ledvin poskytnou čeští odborníci z Univerzitního centra buněčné imunoterapie při Masarykově univerzitě v Brně. Vakcína ušitá na míru by měla zlepšit vyhlídky nemocných v pokročilém stadiu rakoviny.
Dodávka plná antigenů „Vakcína aktivuje vlastní imunitní systém pacienta a přiměje ho k boji s nádorem,“ podotýká vedoucí týmu profesor Jaroslav Michálek. Připomíná také, že terapie nemá závažnější vedlejší účinky - využívá totiž přirozené obranné mechanismy lidského těla, a navíc se bude vyvíjet vždy pro konkrétního pacienta.
A jak vědci vakcínu „namíchají“? Z bílých krvinek pacienta postupně izolují dendritické buňky. Zároveň při operaci odeberou vzorek tkáně z nádoru. „Z něj získanou směs antigenů vložíme do dendritické buňky. Můžeme si ji představit jako dodávku, která svůj náklad převeze k T-lymfocytu a řekne mu: na tyhle antigeny musíš útočit,“ vysvětluje Jaroslav Michálek. Tato vakcína se ale na rozdíl od klasického očkování nebude podávat zdravým lidem, ale pacientům s metastázující formou rakoviny ledviny.
Česko patří ve výskytu tohoto typu nádoru bohužel ke světové špičce. Počet nemocných navíc v posledních letech stoupá. Rakovině ledvin u nás ročně podlehnou asi čtyři stovky žen a zhruba dvojnásobný počet mužů. Nemoc o sobě naneštěstí nedává zpočátku příliš vědět. Lékaři proto nádor často odhalí právě až v pokročilém stadiu.
Klasická léčba, chemoterapie, není příliš účinná. V případě metastázující formy nemoci pacienti umírají v průměru za pět až šest měsíců. Lepší výsledky přinášejí nové léky, takzvané malé molekuly - proniknou do nitra nemocné buňky a tím zablokují její zhoubnou aktivitu. Terapii doprovází řada nepříjemných vedlejších účinků, jako únava, zvracení nebo infekce sliznic zažívacího traktu, a pacient žije zhruba devět měsíců až rok.
Nová léčba by měla mít lepší účinky než malé molekuly. „Věříme, že by mohla prodloužit život pacientů o další rok,“ plánuje profesor Michálek. „Recept“ na přípravu vakcíny Češi dostali od německých kolegů a dále ho ve specializovaných laboratořích Univerzitního centra buněčné imunoterapie vylepšili.
Tento týden vědci oznámili, že začnou novou léčbu testovat už v květnu. Do tříleté studie by chtěli každý rok zařadit patnáct až dvacet nemocných. „Kontrolní skupina bude léčena takzvanými malými molekulami, druhé polovině pacientů začneme navíc podávat injekce upravených dendritických buněk,“ popisuje Jaroslav Michálek. Na projektu se budou podílet tři brněnská pracoviště - Masarykův onkologický ústav, Fakultní nemocnice u svaté Anny a Fakultní nemocnice Brno. Čeští odborníci spolupracují i s kolegy z Rakouska. „Díky tomu se do klinické studie zapojí více pacientů a budeme moci lépe vyhodnotit účinky léčby,“ vysvětluje profesor Michálek.
Příprava vakcíny pro jednoho pacienta vyjde celkem zhruba na 300 tisíc korun. I tak jsou náklady na léčbu nižší než u zmíněných malých molekul: tam stojí měsíční terapie 80 až 100 tisíc korun.
„Farmaceutické firmy nemají o financování těchto studií velký zájem. Každému pacientovi se vakcína připravuje na míru a sériová výroba tedy není možná,“ vysvětluje Jana Doleželová, ředitelka nadace Modrá kotva, proč se rozhodla projekt podpořit.
