„Faktem je, že nouzový stav končí, prodlužovat ho nebudeme, pojedeme podle pandemického zákona,“ řekl Babiš serveru tn.cz. Na dotaz, zda to znamená, že od 12. dubna skončí například omezení cestování mezi okresy nebo zákaz nočního vycházení odpověděl, že je tomu přesně tak.
Na nouzový stav se váže většina vládních protikoronavirových restrikcí. Zcela závislé je na něm omezení volného pohybu lidí.
Menšinová vláda ANO a ČSSD chtěla ještě koncem března ponechat stav nouze do 27. dubna. Poslanci jí ale umožnili jeho prodloužení jen do 11. dubna. Minulý týden navíc Sněmovna na návrh Pirátů a koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vyzvala vládu, aby opatření omezující pohyb obyvatel v rámci okresů i kontroly občanů na hranici okresů ukončila už v úterý 6. dubna.
Cestování mimo okres bydliště je v Česku kvůli epidemii výrazně omezené od začátku března. Výjimku mají lidé cestující do práce, na úřad nebo k lékaři. Zakázané je také vycházení mezi 21:00 a 05:00.
Koncem února a počátkem března, kdy zpřísněná protiepidemická opatření začala platit, přibývalo v Česku opakovaně přes 14.000 nově potvrzených případů covidu za den. Zhruba od prvního březnového týdne ale začaly denní nárůsty v mezitýdenním srovnání klesat a v tomto týdnu připadá v průměru 5838 nově potvrzených případů na jeden den.
Výběr informací o nouzovém stavu:- Nouzový stav, tedy státní krizové opatření, je jedním ze symbolů současné pandemie nemoci covid-19. Opakovaně jej vyhlásila vláda, která ho označuje za nutnost pro přijímaná opatření v boji proti šíření nákazy. V souvislosti s koronavirem byl poprvé vyhlášen 12. března 2020. Nouzový stav, který se stal i předmětem politického boje, nyní trvá nepřetržitě od 5. října. Poté byl několikrát prodloužen, naposledy 26. března do 11. dubna, kdy podle dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše skončí. Celkově byl tak vyhlášen na 254 dní, jeho poslední nepřetržitá délka bude 188 dní.
- Nouzový stav se vyhlašuje v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon o bezpečnosti. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, v tom případě vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin schválí, nebo zruší.
- Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Sněmovny i déle. Loni jej vláda poprvé vyhlásila kvůli šíření koronaviru 12. března na 30 dnů. Šlo o první nouzový stav, jehož příčinou nebyly živelní pohromy (byl vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007).
- Vláda na základě nouzového stavu přijala řadu opatření - od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožňuje i jednodušší nasazení armády. Loňský jarní stav byl dvakrát prodloužen a nakonec skončil po 66 dnech 17. května. I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá omezení, vycházela ale ze zákona o ochraně veřejného zdraví.
- V souvislosti se zhoršením pandemie se o vyhlášení nouzového stavu začalo opět mluvit koncem září. Opozice tehdy vládě a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) vytýkala, že podcenili příchod druhé vlny a nepřipravili se na ni. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení nouzového stavu schválila vláda 30. září. Stav začal platit od 5. října na 30 dní (do 3. listopadu). Důvodem byla snaha zbrzdit tempo růstu počtu nemocných.
- Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu, poté do 12. prosince, do 23. prosince, do 22. ledna a do 14. února. Nouzový stav tak měl platit 132 dní. Vláda sice požádala o další prodloužení do 16. března, Sněmovna je ale odmítla.
- Poté začala jednání o tom, jak budou od 15. února vypadat opatření proti koronaviru a na základě jakého zákona budou vyhlášena. Mluvilo se i o tom, že by vláda mohla vyhlásit nouzový stav znovu, to však odmítla řada ústavních právníků s odůvodněním, že by šlo o obcházení ústavy. Objevila se také možnost, že by platil jen v těch krajích, které o jeho vyhlášení požádají. V neděli 14. února se nakonec všichni šéfové krajů dohodli, že vládu požádají o vyhlášení nouzového stavu. Vláda vyhlásila nouzový stav od 15. února, bezprostředně tak navázal na ten předchozí. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že podle analýzy kabinetu je postup v souladu s Ústavou. Podle některých právníků či šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) však Ústavu obchází a část senátorů ohlásila, že se obrátí na Ústavní soud. Tento nouzový stav měl původně skončit 28. února, Sněmovna se pak ale usnesla, že by měl skončit k účinnosti pandemického zákona, schváleného poslanci 18. února, nejpozději 27. února.
- Senát 24. února předlohu zákona vrátil Sněmovně, jež ho 26. února schválila v senátní verzi. Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice tak dostaly pravomoci vydávat rozsáhlejší restrikce. Podle vlády však opatření podle pandemického zákona za nynější kritické situace nestačí, a proto usilovala dál o nouzový stav. Sněmovna ale žádost o další prodloužení do konce března odmítla. Vláda poté 26. února schválila vyhlášení nového nouzového stavu od 27. února na 30 dní, tedy do 28. března. Sněmovna poté 26. března umožnila vládě prodloužit nouzový stav do 11. dubna.
- V nynějším nouzovém stavu vláda již od 1. března na tři týdny výrazně zpřísnila pravidla pro pohyb lidí, až na výjimky zakázala cestování mezi okresy. Také zavřela školky i zbývající otevřené školy či zpřísnila pravidla pro zakrytí nosu a úst. Po uplynutí tří týdnů se ale opatření uvolnila jen mírně, například zákaz cest mezi okresy zůstal v platnosti. Sněmovna po umožnění prodloužení nouzového stavu o další dva týdny vládu vyzvala ke zrušení omezení pohybu obyvatel v okresech i kontrol občanů na hranici okresů nejpozději v úterý 6. dubna, tedy po Velikonocích. Podle dnešního Babišova přestane platit omezení cest mezi okresy i zákaz nočního vycházení také 11. dubna.
|
