Úterý 9. června roku 2009 mohl být letní den jako každý jiný. Jenže nebyl. Od dopoledních hodin se na čtenáře, posluchače a diváky tuzemských médií začaly valit obrázky zakuklených policistů se samopaly. Moderátoři dramatickým hlasem popisovali razii, která probíhala v různých koutech republiky. Měl to být zátah „na špičky české neonacistické scény“. Z toho, co policejní mluvčí naznačovali, by člověk lehce došel k názoru, že zadržení „extremisté“ jsou kovaní zločinci a jejich usvědčení je jasnou záležitostí. Na několik dnů šlo vše ostatní stranou, důležité problémy byly zapomenuty. Vše se točilo kolem „extremistů“. A nebylo se čemu divit.
Politikova priorita Jen měsíc předtím stanul v čele ministerstva vnitra v tehdejší „úřednické vládě“ ambiciózní politik Martin Pecina. Činorodý chlapík ze severní Moravy stihl během své kariéry být třeba členem dozorčí rady ČEZ a několika dalších velkých firem, náměstkem ministra průmyslu, do Brna si odskočit jako předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a, mimochodem, vyměnit průkazku ODS za členství v ČSSD.
Když se ujímal funkce ministra vnitra, hlasitě prezentoval svoji prioritu: jako největší problém země definoval extremismus a proti němu zaúkoloval policii. Útvar pro boj s organizovaným zločinem (ÚOOZ) provedl první ze spektakulárních razií už měsíc po jeho jmenování. Nad ránem zásahové jednotky v rámci akce Power vyrazily dveře u desítky domácností, pod hlavněmi samopalů a brokovnic užasle zíraly rodiny i děti, jak jsou jejich blízcí zatýkáni. Pět ze zadržených putovalo do vazby.
A jemné předivo sociálních vztahů v českých věznicích zareagovalo po svém. Po letech se do mluvy vězňů, i jejich strážců, vrátil málem již zapomenutý obrat: „Ty seš ten politickej.“ Nestandardní postupy Od této první razie (čtyři měsíce po ní následovala další, ještě rozsáhlejší) uběhlo více než jeden a půl roku. Tak se podívejme, kam se případ v rukou „elitních detektivů“ z ÚOOZ dostal.
Pětice mužů, která byla za velké publicity umístěna do vazby, z ní byla v naprosté tichosti postupně propouštěna. Dva z mužů ale za mřížemi strávili bezmála tři čtvrtě roku.
Dále se policii podařilo vyhrát dva spory u Ústavního soudu, na který se obrátili obhájci stíhaných. Ústavní soud posvětil hned dva nestandardní postupy ÚOOZ. Zejména ten druhý stojí za pozornost.
Na jeho základě policie může zpřístupnit obhajobě jen ty části telefonních odposlechů, které sami policisté uznají za vhodné. Jenže přes tyto, nepochybně vstřícné, postoje ústavních soudců se policii a státnímu zastupitelství nepodařilo za rok a půl pokročit v této kauze o moc dál a tedy sepsat obžalobu. V trapném tichu by to mohlo vypadat, že ÚOOZ neví kudy kam.
Ale ne. Jako na zavolanou je tady novinka. Nejde již jen o původně deklarované pořádání extremistických koncertů, ale je tady nový trumf: pedofilie!
Dvacet měsíců od domovních prohlídek policie náhle přišla s tvrzením, že u jednoho z obviněných, mimochodem otce dvou malých dětí, „našla“ na jednom ze zabavených CD dva spoty s homosexuálně pedofilní tematikou!
To je ale náhoda. Po takové době, ne v počítači, ale na CD, které nebylo při domovní prohlídce nijak identifikováno! A to přesto, že CD od daného výrobce jsou známa tím, že každý kus je označen nesmazatelným výrobním číslem. Tedy, policie sice tvrdí, že při domovní prohlídce byl nosič označen číslem „11/8“, jenže v protokolu o domovní prohlídce žádné takové označení vůbec nefiguruje!
No a tenhle kouzlem nalezený „důkaz“ ÚOOZ předal svým kolegům z kriminálky na Praze 8, ať se starají. A z extremisty je nyní i pedofil. Policejní kouzelníci Takový zvrat a „důkaz“ se hodí do šestákové detektivky. Jenže tohle je česká realita a páchne účelovostí. Jak napsal na jednom z blogů zaobírajících se právní problematikou jeho autor: „Nebyl bych překvapen, kdyby se po dalších 20 měsících vyšetřování v zabavených počítačích našly pytlíky s heroinem nebo balíček semtexu.“
Ano, přesně takhle to opravdu vypadá. V tomto kontextu navíc vyniká pár měsíců stará zpráva, že šéf ÚOOZ Robert Šlachta byl jedním z těch funkcionářů, kteří i v době údajného šetření dostávali statisícové odměny za „mimořádné výkony“. Tehdejší policejní prezident Oldřich Martinů na otázky novinářů, o jaké výkony šlo, odpověděl: „Když některý vedoucí činitel zvládl své úkoly na jedničku, lze to považovat za splnění mimořádného úkolu.“
Zdá se tedy, že ÚOOZ pod svým šéfem na jedničku pracuje. Jeho lidé totiž možná dokážou i kouzlit. Na zakázku ministrů třeba dokážou vyrobit „neonacistické spiknutí“. A když je třeba, tak z něj vyčarovat i pedofilní aféru.
Lidé šéfa ÚOOZ možná dokážou i kouzlit. Na zakázku ministrů třeba dokážou vyrobit „neonacistické spiknutí“.
O autorovi| DUŠAN STUCHLÍK, novinář
