Mírně nakloněný prstenec, který se planety nikde nedotýkal, zahlédl Christiaan Huygens až v roce 1655. Holandský pozorovatel si všiml i největšího měsíce, pojmenovaného Titan. O dvacet let později Giovanni D. Cassini objevil další měsíce i temnou proluku rozdělující prstenec na dvě části.
Skutečně intenzivní výzkum planety začal až v září 1979, kdy kolem Saturnu proletěl první pozemský průzkumník - Pioneer 11. Setkání však trvalo pouze několik hodin a jednoduchý detektor sondy pořídil jenom několik desítek neostrých záběrů planety a největšího měsíce Titanu. V polovině roku 1980 kolem Saturnu prolétl Voyager 1, v srpnu 1981 následovaný Voyagerem 2. Televizní kamery sond přinesly fantastické záběry.
Tu nejlepší prohlídku podivuhodné planety zprostředkovala výprava sondy Cassini, která se v roce 2004 stala Saturnovou první umělou družicí. Observatoř má velikost školního autobusu, v jejích útrobách se ukrylo 1630 elektronických součástí, 22 tisíc propojení a 14 kilometrů drátů. Přivezla i speciální pouzdro Huygens, které přistálo na měsíci Titanu.
