Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Od ledna platí povinné čipování psů. Přečtěte si, kolik aplikace stojí a jaké hrozí pokuty

Česko

  18:24
Praha - Od ledna musí mít každý pes v Česku čip, jinak hrozí chovateli pokuta až 20 tisíc korun. Na zvíře totiž bude pohlíženo, jakoby nemělo očkování proti vzteklině, bez ohledu na to, jestli ho bude mít, nebo ne. S čipováním se vyplatí neotálet, Česko je zemí pejskařů, žije tu zhruba dva miliony psů.

U veterináře (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Majitelé psů začínají odmítat očkování. Zbytečně zatěžuje organismus, argumentují

Není jasné, kolik majitelů do této chvíle nechalo svým mazlíčkům mikročip už aplikovat. „Přesné číslo neexistuje. Nicméně proces čipování v českých ordinacích již začal,“ řekla serveru Lidovky.cz  prezidentka Komory veterinárních lékařů Radka Vaňousová. „Myslím si, že do nového roku splní povinnost tak osmdesát procent majitelů,“ dodala.

Pořizovací cena mikročipu se pohybuje mezi 120 až 450 korunami. Majitel si pak u veterináře ještě připlatí za jeho aplikaci, zpravidla ale neutratí více než 800 korun. Podle informací serveru Lidovky.cz se někteří veterináři setkávají s neochotou chovatelů nechat psy načipovat. „Přijde jim to zbytečné,“ řekl veterinární lékař Jiří Žák. Stát zavádí opatření zejména proto, aby úředníci mohli lépe monitorovat takzvané množírny, kde dochází k týrání zvířat.

„Povinné čipování má alespoň nějakým způsobem znepříjemnit majitelům množíren nelegálně prodávat štěňata,“ uvedla šéfka Komory veterinárních lékařů Vaňousová. Od prvního ledna musí být nově narození psi načipováni mezi třetím a šestým měsícem věku, tedy v době, kdy se očkuje proti vzteklině.

Když už svého psa chcete umýt šamponem, tak jedině psím

Někteří veterináři jsou ale k povinnému čipování zvířete kritičtí. „Majitelé množíren se obecně pohybují za zákonem, proto nemají důvod zvířata čipovat a žádná pokuta je netrápí,“ řekl havlíčkobrodský veterinář Jiří Žák, který přiznává, že on sám příznivcem povinného čipování není. I v jeho ordinaci se setkává s chovateli, kteří mikročipy odmítají. 

„Vysvětlují mi, že zvířata netýrají a že čipy jsou pro ně zbytečné,“ dodal Žák. Veterinář v říjnu průměrně aplikoval čip dvěma psům denně, dnes očipuje i šest psů za den. „Klienti začali intenzivně chodit a jejich počet narůstá. Je to i díky tomu, že informace o povinném čipování se objevují v místních zpravodajích a v jiných médiích,“ sdělil Žák, který si účtuje za čip a jeho aplikaci 590 korun.

Pomoc při hledání psa

Mikročipy mají jednu velkou výhodu, kterou mohou majitelé psů ocenit. Pokud se zvíře zaběhne, páníček ho díky čipu lépe dohledá. Sníží se tak náklady spojené s provozem útulků a s odchytem zatoulaných psů. I to je důvodem, proč řada českých měst na svém území zavedla povinné čipování ještě před celoplošným nařízením, které zavádí v platnost od příštího roku novela veterinárního zákona. Povinná aplikace čipu platí už nyní pro psy například v Praze, Přerově či Hrádku nad Nisou na Liberecku.

U veterináře (ilustrační foto)

Silvestra se majitelé psů obávají. Vystresovaná zvířata končí většinou v útulcích

Aby ale čip pomohl při hledání psa, musí pán zvíře zapsat do komerčních registrů, kterých je v Česku několik. Pokud policie nalezne očipovaného psa, zpravidla kontaktuje všechny dostupné registry s žádostí, zda je u nich daný čip evidován. „Obrovský problém ale je, že řada majitelů v registrech neaktualizuje své údaje, jako je například změna bydliště či změna telefonní čísla,“ vysvětluje Vaňousová. Proto v současné době údaje v komerčních registrech ve více než třetině případů neodpovídají. 

„Páníčci navíc ani nemají povinnost své psy registrovat,“ upozorňuje Vaňousková. Podle poslední novely zákona o veterinární péči by měl být do roku 2022 v Česku zřízen centrální registr čipovaných psů, který povede Státní veterinární správa a úředníci by kontrolovali pravdivost údajů.

Podmínky povinného čipování se kvůli množírnám do budoucna možná zpřísní. V Senátu totiž čeká na schválení pozměňovací návrh zákona o veterinární péči, který mluví o tom, že zvíře by mělo být načipováno ještě před první změnou majitele nebo do tří měsíců po narození. „To znamená, že chovatel by musel prodávat štěně již načipované, což by také mohlo pomoci v boji proti množírnám,“ vysvětlila Vaňousová. Případný zájemce o štěně by si tak podle ní mohl zkontrolovat, zda je zvíře načipované a prodejce neobchází zákon.

Čip na celý život

‚Město nás nutí donášet na majitele psů.‘ Nepochopili náš jazyk, brání se úředníci

Majitelé psů se nemusí obávat, že mikročipy zvířeti uškodí. Čipování psů je podle veterinárních lékařů zdravotně nezávadné a zvíře nijak nezatíží. „Jedná se o injekční aplikaci, kterou psi snáší výrazně lépe než očkování. Vakcinační látka totiž může štípat, čip nikoliv,“ vysvětluje Vaňousová. 

Zvíře se čipuje v ordinaci při vědomí a není nutná anestezie. Veterinář aplikuje psovi mikročip, který není větší než zrnko rýže, na přesně určené místo, zpravidla na levou stranu krku. Kód čipu poté veterinární lékař vylepí do očkovacího průkazu psa. Čip by měl být plně funkční po celý život zvířete. K takzvanému přečipování dochází jen v případě, že mikročip přestane fungovat. „To se stává ale zřídka,“ uvedla veterinářka Vaňousová.