130 let

Od poloviny románu už jsem mohla i jíst

Česko

Překladatelka Michala Marková je autorkou české verze románu Laskavé bohyně od Jonathana Littella.

* LN Jaké bylo trávit tolik času s esesákem, vypravěčem románu?

Strašné. Bylo ovšem zajímavé pozorovat, jak za ten rok a půl postupně okorávám - zhruba od poloviny knihy jsem byla schopná se při práci i najíst.

* LN Ve Francii se psalo, že autor dostatečně neovládá francouzštinu.

Je to něco, co postřehnete jen těžko, pokud francouzština není vaším mateřským jazykem. Anglicismy byly Littellovi velice vytýkány; ozvaly se dokonce hlasy, že knížka původně vznikla anglicky, a Littell tudíž dostal francouzské literární ceny neprávem. Pro mě ale byla tahle zvláštnost knihy paradoxně velkou výhodu v tom, že text byl stylisticky prostý a jazykově velice korektní - autor s jazykem, ve kterém není na sto procent doma, zacházel opatrně, a tím mi jako překladatelce usnadnil práci. Navíc jsem se často pro radu uchylovala k seznamu, který vytvořil jeden z Littellových kritiků a v němž horlivě uvádí na pravou míru pasáže a výrazy, které považuje buď za vyložené anglicismy, nebo za neobratnosti. Pro Francouze ovšem musí mít text, který v jejich jazyce napsal cizinec, nutně ještě jeden rozměr navíc, a mně je líto, že jsem do češtiny tenhle zvláštní rys románu nemohla převést.

* LN Dosud jste byla známa jako překladatelka z angličtiny. Byly tedy Laskavé bohyně prvním větším překladem z francouzštiny?

Ano, zatím jsem se k překladům z francouzštiny až na občasnou detektivku moc nedostala, z angličtiny se zkrátka překládá víc. Za trpělivost jsem byla odměněna Littellovou knihou, která má na osmi stech padesáti stranách jen asi dvě stě odstavců. Zato teď se chystám na komiks, na padesáti stranách je jen asi sto slov, a moc se na to těším.

Autor: