Zatímco každá normální vláda si po příchodu do pozic přivede tým, Fischerův úřednický kabinet si nemohl dovolit, s ohledem na podporu ODS ve sněmovně, na úřadu vlády udělat čistku. Proto se dnes na chodbách Strakovy akademie potkávají a míjejí poradci pro tytéž věci, kteří spolu nikdy nemluvili.
ODS je nejsociálnější stranou v tomto státě, proč by jinak nechávala své exponenty na úřadu vlády v roli trubců, jejichž užitek je měřitelný jedině vynášením informací. Strana tím deklaruje, že nevěří tomu, že dotyční by byli schopni uživit se v normálním zaměstnání, zároveň však na jejich práci nechtějí plýtvat stranické peníze a též lepších trafik je jim líto. Takže úřad vlády funguje jako vynucený útulek svého druhu či chráněná dílna. Kdyby to šlo, mohl by na úřadu vlády začít okamžitě fungovat odbor slepých střev. Většině těchto pracovníků totiž nechybí zanícený pocit vlastní důležitosti, zatímco okolí o jejich práci moc netuší.
Když ODS všude vytrubuje, jak by měl být stát efektivní, a zároveň politickou silou vynucuje zaměstnávání svých exponentů, bude tahle mantra před volbami efektivní leda tak pro toho, kdo ignoruje realitu. Situace ale není lichotivá ani pro chráněnce Mirka Topolánka, to jim stojí těch pár měsíců za ponížení z pocitu, že jsou trpěni? Asi ano.
Možná to nestojí za víc než za úšklebek, protože něco podobného v bleděmodrém předvedl například David Rath, když rozdal před odchodem z ministerstva zdravotnictví mzdové fondy svým kamarádům. Kořistnický přístup stran ke státu a jeho institucím je konstantou, ale až nám to přestane vadit, budeme v pekle.
