Do naší přírody patří, nestřílel bych je, říká odborník o uprchlých vlcích z Bavorska

Vlci z parku v Ludwigsthalu unikli v noci z 5. na 6. října. Původně jich bylo šest, jedno zvíře už však porazil vlak a další zastřelili na německé straně hranic. Správa Národního parku Šumava německým kolegům přislíbila, že se bude snažit exemplář spatřený na Klatovsku pomoci chytit. Svým lidem už rozdala uspávací střely, nechala také rozmístit odchytová zařízení.

„Odchyt vlka je extrémně komplikovaná záležitost, protože je extrémně plachý, inteligentní a má skvělé smysly,“ upozorňuje v rozhovoru pro server Lidovky.cz expert na vlky Pavel Hulva z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Lidovky.cz: Jak se chová ve volné přírodě vlk, který utekl ze zajetí? Změní dramaticky své chování?
To je složité téma. Pokud se zvíře narodilo v zajetí, tak ne všechny vzorce chování má v takovém stavu jako zvíře, které pochází z divočiny. Určitě tam nějaké omezení bude. Na druhou stranu vznikají například u psů takzvané ferální (zdivočelé, pozn. aut.) populace. To znamená, že psi po úniku ze zajetí vytvoří venku životaschopnou populaci. Zvířecí organismus má schopnost zvládnout adaptovat se na pro něj nové podmínky divočiny, kde se najednou ocitne. Je možné, že to zvíře má pak třeba menší strach z lidí, ale to už záleží případ od případu. 

Osud uprchlých vlků: jednoho srazil vlak, druhého zastřelili, třetího viděli na Šumavě

Lidovky.cz: Do jaké míry bude pro takového vlka těžší přežít ve volné přírodě?
Kdybychom to vzali statisticky a vypustili sto vlků, tak tam nebude stoprocentní přežití. Vlk je inteligentní zvíře, takže se učí poměrně rychle. Na druhou stranu na něj číhají některé nástrahy, na které v zajetí nebyl zvyklý. Příkladem může být to, že jednoho už přejel vlak. Pokud se s touto hrozbou učí žít odjakživa, tak se s ní vyrovná. Ale pro zvíře ze zajetí je to obtížnější.

Lidovky.cz: Co bude v takové situaci pro vlka uprchlého ze zajetí nejsilnější instinkt?
Každý živý organismus má spoustu instinktů, které souvisí se základním přežitím a fungováním organismu. Každé zvíře potřebuje bezpečí. To znamená, že se bude stranit podnětů, které vyhodnotí jako nebezpečné. Dále má potravní instinkt, všichni se něčím musíme živit. To jsou věci, které to zvíře bude provádět i ve volné přírodě.

Lidovky.cz: Co lze u těchto vlků očekávat ve vztahu k člověku? Myslíte si, že se budou důsledně vyhýbat lidským obydlím? 
Vlk není pes. Nevytvoří si tak silnou vazbu na člověka, ani když je v zajetí. Z vlka za pár generací nevychováte psa. Odstup od člověka tam bude, ale může se to lišit. I zvířata mají své osobnosti, takže je rozlišujeme na fast (rychlá, pozn. aut.) a slow (pomalá, pozn. aut.), neofilní (mají rády nové podněty, pozn. aut.), nebo neofobní. Je to určitá analogie k extrovertu a introvertu. Jsou zvířata, která vyhledávají nové podněty. Naopak jsou i taková, která se jich straní.

‚Člověku nebezpečí nehrozí, vlk uteče‘

Lidovky.cz: Jeden z uprchlých vlků už byl spatřen na Šumavě. Není vyloučeno, že jich tam je víc. Když na sebe v přírodě narazí vlk a člověk, co může z toho setkání vzejít?
U vlka je to vcelku jednoznačné, bude utíkat. Ukazuje to veškerá literatura i pozorování za poslední desítky let. V kulturním okruhu, kde se pohybujeme, se vlci lidí straní. K napadání člověka nedochází. Je tam rozdíl oproti setkání s medvědem, kde už je potřeba dodržovat určitá bezpečnostní opatření. Od vlka člověku nebezpečí nehrozí.

Lidovky.cz: To platí i pro vlka, který žil roky v zajetí?
U těchto zvířat je možné, že by měla tendenci vyhledávat lidskou společnost. Ale i tak bych nečekal, že se tohle u vlka za pár generací stane. Spíš bych čekal, že se člověku bude vyhýbat.

Lidovky.cz: Takže pro člověka vlastně v takové situaci žádné riziko neplyne?
Rozhodně ne. Napadení člověka vlkem je velmi málo pravděpodobné. V Eurasii se mluví o takových incidentech v Indii nebo v podobných oblastech v případě malých dětí, nicméně to jsou historické údaje. Ale vlk je opravdu inteligentní zvíře a vzhledem k tomu, že je stovky let člověkem pronásledován, má to v genech a člověka nevyhledává.

Lidovky.cz: Nicméně připusťme, že dojde k náhodě a člověk uprchlého vlka Šumavě potká. Jakou roli v takovém případě hraje to, když má s sebou na procházce psa?
To příliš velkou roli nehraje. Musíme si uvědomit, že smyslové vybavení vlka je natolik nadřazené nad člověčím i psím, že vlk o nás ví mnohem dříve než my o něm. Odklidí se nám z cesty sám. Je třeba také brát v patrnost, že člověk je pro divoké zvíře naprosto bizarní podnět. Vlk se orientuje čichem. Oblékáme se do umělých materiálů, máme na sobě kosmetiku a tak dále. Pro něj je to událost, jako kdybychom my spatřili mimozemšťana. Rozhodně v nás kořist nevidí, protože čichový vjem je pro něj bizarní.

Lidovky.cz: Pozná turista podle nějakých signálů, že se prochází lesem, kde se pohybuje vlk?
To je jednoduché, člověk to nepozná. My máme chalupu na Vysočině. Je to kousek od místa, kde byl nedávno sražen vlk na D1. Do toho lesa jsme chodili mnoho let na houby, a i když se vlkům věnuji, tak jsem o něm neměl ani tušení. Ale pokud by to bylo v zimě a člověk se v této problematice orientuje, tak může poznat například stopy.

Do odchytové bedny vlk nevleze, míní Hulva

Lidovky.cz: Správa Národního parku Šumava už avizovala, že se kolegům z Bavorska bude snažit pomoci uprchlého vlka odchytit. Jak jsou takové pokusy úspěšné?
Odchyt vlka je extrémně komplikovaná záležitost, protože je extrémně plachý, inteligentní a má skvělé smysly. Používají se různé metody. Panuje konsenzus, že do odchytové bedny vlk nevleze. Používají se nášlapné pasti, které to zvíře fixují za nohu. Ale je to extrémně náročné. Provádí se kolem toho různé procedury, aby se past zbavila zbytků pachu po člověku, nesmí tam být umělé součásti a musí to být napojené na zařízení, které odešle signál odborníkům, kteří se odchytu účastní.

Lidovky.cz: Mluvil jste o různých metodách. Jaké jsou další? 
Dále je možnost uspání narkotizační puškou. Ale vlk je zvíře, které se pohybuje. Není pro něj problém urazit za pár dní stovky kilometrů, takže se to komplikuje i tímto. U nás nemáme otevřenou krajinu, abychom mohli vlka honit s vrtulníkem.

Lidovky.cz: Takže se zdá, že nejtěžší na celém procesu je uprchlého vlka vůbec najít, říkám to správně? 
Samozřejmě. Pokud nemáme lokalizační zařízení, tak je to nejobtížnější část. Možná u vlků, kteří utekli ze zajetí, by to mohlo být o něco snazší, že se třeba člověku nebudou tolik vyhýbat. Potom je tam komplikace, že v oblasti Šumavy se vlci vyskytují přirozeně, alespoň jsou takové informace. Rozhodně to není jednoduchý úkol.

Lidovky.cz: Jednoho z uprchlých vlků už v Německu zastřelili, šéf Národního parku Bavorský les, kde se zvířata původně vyskytovala, k tomu vydal povolení. Za jakých okolností dochází k tomu, že se vlci střílí?
V České republice si to v tuto chvíli nedovedu představit, protože vlk do naší přírody patří. V případě zvířat uprchlých ze zajetí by to mohl být případně problém veterinárního typu, aby se uvažovalo o zástřelu. Jinak si v principu nemyslím, že by vlci na Šumavě být nemohli. Je to relativně velký kus divočiny. Je to místo, kde vlk a člověk mohou koexistovat poměrně bez potíží.

Lidovky.cz: Jinými slovy podle vás by se ani nemělo uvažovat, že by se vlci stříleli?
Nemám informaci o původu vlků, kteří utekli ze zajetí. U nich bych si dovedl představit impuls k odstřelu z důvody ochrany genofondu místní populace vlků, pokud by se v případě uprchlých exemplářů jednalo o americké vlky a nechtěli bychom je vypustit do evropské přírody. Takový důvod by mohl existovat, ale já tuto informaci nemám.