Oznámil to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil.
ČSSD podá ústavní stížnost na vyhlášení legislativní nouzeOpoziční ČSSD podá stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS) na postup vlády, pokud kabinet Petra Nečase prosadí projednání balíčku úsporných zákonů v legislativní nouzi. Podle sociálních demokratů vláda při prosazování zákonů obchází ústavu a riskuje jejich zpochybnění. Opozice by podle ČSSD měla mít právo na řádné projednání vládních návrhů. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) už na návrh vlády legislativní nouzi kvůli zrychlenému projednání úsporných zákonů, s nimiž počítá návrh rozpočtu, vyhlásila. Sněmovna ale musí její rozhodnutí potvrdit. ČSSD odmítla projednávat úsporné zákony na nynější schůzi, koalice je dnes chce schválit. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek připomněl, že poslední stížnost k ÚS na vyhlášení legislativní nouze byla odmítnuta proto, že soud neuznal ohrožení práv menšiny v tomto zrychleném legislativním režimu. Nyní je podle něj situace jiná, protože vláda vytváří nepřípustný tlak na parlament a sebrala opozici prostor pro vyjádření k vládním záměrům. Sociální demokraté avizovali ústavní stížnost na postup vlády už dříve. Dosud o ní ale hovořili v souvislosti s procedurou u zákona o snížení státní podpory stavebního spoření. Nyní ČSSD svůj záměr potvrdila a vztáhla ho obecně na vyhlášení legislativní nouze. |
Vláda neustoupí od svého návrhu změn v odměňování státních zaměstnanců, kvůli kterému chystají odbory stávku. Novinářům to řekli premiér Petr Nečas (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Podle Nečase odbory odmítly
všechny kompromisní návrhy. Vláda tak podle něj i přes hrozbu stávky trvá na své verzi. Ustupovat nebude od desetiprocentního snížení mezd ve státní sféře, ani od rozšíření takzvaného pásmového odměňování.
"Vláda v žádném případě neustoupí od desetiprocentní redukce objemu platů ve veřejném sektoru. Je mně velmi líto, že kvůli tomu bude vedena zřejmě stávka, ale já mohu pouze sdělit, že vláda v tomto neustoupí, protože by
popřela samu sebe a znemožnila sestavení státního rozpočtu na příští rok,"
řekl Nečas.
Odbory chtějí zachovat podmínky pro pásmové odměňování
Odbory požadují, aby vláda nerozšiřovala okruh zaměstnanců, u kterých je možné takzvané pásmové odměňování. Nyní se uplatňuje například ve zdravotnictví či u uměleckých profesí. V jeho rámci lze určit tarifní plat bez ohledu na počet odpracovaných let. Pozměňovací návrh, který s tím počítá, předali odboráři v pondělí premiéru Petru Nečasovi. Odboroví předáci ale uvedli, že jim vadí i celkové snižování mezd ve státní sféře o deset procent.
Podle návrhu odborů by mělo být zachováno platové rozpětí mezi první a 16. platovou třídou a mezi prvním a 12. platovým stupněm. V podstatě by se tak zachoval dosavadní stav, který chce naopak vláda ve svém návrhu novely zrušit.
Dále by se podle návrhu odborářů stanovily zvláštním zákonem platové tarify pedagogických pracovníků. Oproti vládnímu návrhu novely chtějí také zachovat stávající podmínky pro takzvané pásmové odměňování.
"Pokud by došlo k tomu, že náš pozměňovací návrh by byl přijat, tak se teprve poradíme, zda se stávka spustí, nebo ne, pokud to nedopadne, tak stávka bude," řekl Zavadil. O formě stávky podle něj krizový štáb odborů teprve bude debatovat.
Stávka by mohla trvat i celý den
Stávka by podle Zavadila mohla trvat od dvou hodin do jednoho dne. "Kdybych měl říct svůj názor, tak by se to mělo zavřít aspoň na dva dny," dodal. O termínu stávky, které by se mohlo údajně zúčastnit kolem 600 000 lidí, se rozhodne příští týden. Demonstrací by ji měli podle odborářů podpořit i policisté a hasiči.
Nečas se má podle Zavadila k návrhu odborů vyjádřit do středy. Novela zákoníku práce, která mění způsob odměňování státních zaměstnanců, je součástí úsporného balíku ministerstva práce a sociálních věcí. Dnes jej zřejmě bude projednávat sněmovna. Vláda by přitom mohla pozměňovací návrh odborů do zákona zahrnout. Nečas i ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) ale dosud na volnějším pásmovém odměňování trvali.
"Myslím si, že sněmovna a ani vláda nám zítra (ve středu) neoznámí nic, co bychom nečekali. To znamená, že dojde k zamítnutí našeho návrhu," předpokládá Zavadil. Pokud tomu tak nebude, bude jenom rád. Potvrdilo by se totiž, že vláda skutečně hledá východiska a stávka by se nemusela konat.
Její pravděpodobnost je však podle Zavadila téměř stoprocentní.
Výstražných patnáct minut
Mezi největší protestní akce a stávky v Česku patřila zatím výstražná patnáctiminutová stávka, která se uskutečnila 21. prosince 1994. Podle ČMKOS tehdy přerušilo práci na půl milionu odborářů a k akcím na podporu jejich požadavků se připojilo téměř 1,7 milionu lidí. O rok později se demonstrace odborářů na Staroměstském náměstí v Praze zúčastnilo 90 000 lidí. V červnu roku 2008 se do hodinové výstražné stávky proti vládním reformám zapojilo 985 000 lidí, protestovali zdravotníci, zastavila se městská hromadná doprava a na více než hodinu i provoz vlaků.
Letos se velká protestní akce organizovaná odbory uskutečnila 21. září, kdy proti snižování platů ve státní a veřejné správě a rozpočtovým škrtům vlády demonstrovalo v Praze na Palachově náměstí na 40 000 odborářů. Mezi nimi byli policisté, vojáci, hasiči, celníci, zástupci vězeňské služby, daňové správy či justiční pracovníci, zástupci školských odborů, zdravotníci a úředníci.
