Neděle 14. července 2024, svátek má Karolína
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Odchod krále psychoanalýzy

Česko

KALENDÁŘ VĚDECKÝCH OSOBNOSTÍ A OBJEVŮ

Před 70 lety Sigmund Freud opustil Vídeň obsazenou nacisty

Koncem ledna 1933 se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Okamžitě zahájil tažení proti všemu židovskému: už v květnu téhož roku jsou před budovou opery v Berlíně poprvé demonstrativně páleny knihy vynikajících židovských vědců a umělců: bratří Mannů, Kafky, Heineho, Einsteina a samozřejmě Sigmunda Freuda.

Ten to z Vídně komentoval slovy: „Jaké to pokroky! Ve středověku by mě byli upálili, dnes se spokojují s tím, že upalují moje knihy... Nu, alespoň jsem,hořel‘ v dobré společnosti!“

Jinak si ale z Führera moc nedělal; jako řada dalších intelektuálů naivně věřil, že národ tak vzdělaný a kulturní jako Němci prostě nemůže propadnout hnutí oplývajícímu takovým množstvím tuposti, barbarství a nenávisti.

Jakkoli mu později zahraniční přátelé několikrát nabízeli emigraci, odmítl: „Když mě zabijí - tak dobře. Smrt jako smrt.“ Jinde ve světě v té době psychoanalýza frčela; roku 1935 byl Freud zvolen členem britské Royal Society of Medicine, k osmdesátinám dostal přáníčko podepsané 198 předními literáty v čele s Thomasem Mannem, Romainem Rollandem, Stefanem Zweigem...

Když v březnu 1938 nacisté „anšlusovali“ Rakousko, mezi prvními navštívili Freudův byt a začali rabovat. Když se však pan profesor objevil na prahu své pracovny s očima planoucíma rozhořčením, ustoupili se slovy, že přijdou jindy (za tento projev „zbabělosti před Židem“ pak dostali všichni důtku).

Vzápětí mu gestapo odebralo pas a celá rodina čekala na transport do koncentračního tábora. Tou dobou Freud, dlouholetý náruživý kuřák doutníků, už patnáct let zápolil s rakovinou čelisti a patra. Tři desítky operací mu sice prodloužily život, avšak za cenu mimořádné nekvality života. Musel nosit nepohodlnou protézu, díky níž mohl alespoň trochu žvýkat, stále hůře se mu mluvilo, ohluchl na pravé ucho. O veřejném vystupování nemohla být řeč. (Doutníků se však nevzdal.)

Kulturní svět začal o Freuda bojovat: po intervenci z nejvyšších míst Ameriky a Británie, a dokonce i černokošiláče Mussoliniho nacisté povolili vycestovat některým rodinným příslušníkům, osobnímu lékaři a několika Freudovým žákům s rodinami. Freudovu nejmladší dceru Annu, rovněž psychoanalytičku, v té době věznilo gestapo. Podmínkou propuštění bylo velmi vysoké výpalné (asi 5000 dolarů). To zaplatila Marie Bonapartová, Freudova žákyně a zároveň „Její Veličenstvo řecká princezna“. Na čtyři Freudovy sestry, kterým nebylo povoleno vycestovat, čekala smrt v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Nacisty neobměkčilo ani to, že všem bylo víc než osmdesát let...

Podmínkou Freudova propuštění byl podpis následujícího prohlášení: „Já, profesor Freud, tímto stvrzuji, že se mnou bylo po připojení Rakouska k Německé říši ze strany německých úřadů, a zejména gestapa zacházeno s šetrností a ohledem, jež odpovídají mému vědeckému jménu, že jsem mohl podle svého přání pokračovat ve své činnosti a neměl žádného důvodu si stěžovat.“

Freud samozřejmě podepsal, ale neodpustil si malého galilea, když při podpisu poznamenal: „Směl bych připojit ještě větu: Mohu gestapo každému vřele doporučit?“

Milovanou Vídeň opustil 3. června 1938. V Londýně se mu dostalo královského přivítání a bydlení v domě „až příliš krásném pro někoho, kdo tam bude bydlet jen krátce...“ Cizí lidé mu psali dopisy s projevy radosti, že je tu s nimi.

Rakovina navzdory vší péči hlodala dál. Když se během září 1939 Freudův stav zhoršil do bezvýchodného a hlubokého utrpení, požádal svého lékaře o smrtelnou injekci morfia.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!