Středa 27. října 2021, svátek má Šarlota, Zoja, Zoe
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Odešla poslední hvězda pop artu

Česko

Před týdnem zemřel Robert Rauschenberg, který určoval vývoj směru stejně výrazně jako Andy Warhol

Síla Rauschenbergovy výpovědi se v různých vlnách ukazovala v průběhu řady desetiletí, ale nejvíc jeho hvězda samozřejmě zářila právě v dekádě od konce padesátých do konce šedesátých let. Jeho tvorba se představila v mnoha významných institucích, před několika lety mu uspořádalo velkou retrospektivu slavné Guggenheimovo muzeum v New Yorku. Jeho obrazy a objekty se dávno staly součástí stálých expozic všech významných galerií moderního umění. Rauschenbergovo jméno figuruje takřka v každé knize o moderním umění.

V počátcích nic nenasvědčovalo tomu, že by se Rauschenberg obrátil k právě vznikajícímu pop artu. Nejdřív ho totiž ovlivnil Josef Albers, pokračovatel umění spojeného s meziválečným Bauhausem, který naopak ve svém celoživotním díle prosazoval dokonalý systém harmonicky řazených barevných odstínů a základních geometrických prvků. Rauschenberg se krátce po válce dostal do Paříže, ale pak studoval právě u Alberse v severní Karolině. Tam se setkal s pozdějším skladatelem Johnem Cagem, který byl jeho spolužákem a komponoval hudbu z náhodně nalezených zvuků. Oba se vzájemně ovlivňovali.

V roce 1951 vytvořil Rauschenberg Bílé obrazy, které prý byly tak reflexivní, že se jejich povrch měnil v závislosti na okolním prostředí. Autor sám prohlásil, že bylo skoro možné říct, kolik lidí je v místnosti. Bílé obrazy údajně měly silný vliv na Cage, který díky nim složil „tichou“ skladbu 4’33’’. V roce 1952 začal Rauschenberg pracovat na sériích Černých a Červených obrazů, ve kterých barevné plochy kombinoval s technikou koláže a výsledek ještě doplnil věcmi, které připevnil na plátno.

Neuvěřitelné nasazení Rauschenberg nakonec přesídlil do New Yorku, který byl v 60. letech nabitý energií a kde se formoval nejen pop art, ale i další nové tendence. Začínal monochromními obrazy, ve kterých šlo hlavně o přesné vyvážení kompozice a v nichž byl jistě svým nedávným učitelem ovlivněn. Ale brzy se jeho projev výrazně změnil. Do obrazů, grafik i objektů se promítl současný život s jeho veškerou pestrostí a proměnlivostí, průrazností i optimismem. Právě tehdy začal spojovat nejrůznější podněty, které spolu zdánlivě neměly nic společného.

Vlastně tak navázal na myšlenky dadaismu, vytvářel jakýsi deník svého osobního života i politického a společenského dění. Brzy se nechal ovlivnit půvabem předmětů, se kterými se setkáváme každý den, ale které už třeba dosloužily. V díle Rauschenberga i dalších umělců pak získaly nový význam, když se ocitly v nových souvislostech. Tzv. civilizačního odpadu využil v combine painting a o něco později i v objektech, které začal vytvářet kolem roku 1960. Jeho umění samozřejmě nevyrůstalo jen z pozorování energické, často až hektické společnosti, která doufala, že je všechno dovoleno a naivně se neobávala žádných následků svého nevázaného životního stylu. Ve své „kombinované technice“ nakonec dospěl až k používání takových předmětů, jako byla vycpaná koza (známý obraz Monogram), čímž cíleně stíral hranice mezi malířským a sochařským uměním.

Rauschenberg často prohlašoval, že by chtěl pracovat v prostoru mezi uměním a životem, a otevřel tak i diskusi o rozdílu mezi uměleckými objekty a předměty každodenního života. Ostatně traduje se, že když se jednoho dne roku 1955 vzbudil, chtěl malovat, ale neměl peníze, aby si pořídil plátno a barvy. Použil proto deku z postele a místo barev vzal zubní pastu a lak na nehty - slavné dílo Bed bylo na světě.

Ovlivňovaly ho objevy avantgardních umělců meziválečného období, jako byl například Marcel Duchamp nebo Kurt Schwitters, kteří svým viděním světa a vnímáním absurdního vývoje předjímali příští vývoj a válečnou destrukci. Hnutí pop artu zase ve své době popřelo předešlou nadvládu postupně se vyčerpávající abstrakce a vrátilo se k inspiraci každodenností a živou skutečností. Rauschenbergovo dílo je velmi různorodé, i když si uchovává svůj styl a na první pohled se liší od ostatních představitelů pop artu (například od Andyho Warhola nebo Jamese Rosenquista a dalších). Ale inspirace byla obdobná, stačí si vzpomenout například na obrazy a grafiky, do kterých se promítaly soudobé události, ale vždycky vřazené do zvláštních vztahů plných napětí.

Rauschenberg se zúčastňoval multimediálních představení a využíval všech možných výrazových prostředků, které doba postupně přinášela. Tak navrhoval třeba i kulisy, vytvářel serigrafie na základě fotografií a pak je ještě domalovával. Používal podobně jako Andy Warhol fotky známých osobností, sítotiskem například přenesl na plátno fotografii Johna Fitzgeralda Kennedyho. Experimentoval s využitím různých technologií, dokonce založil sdružení (1966) Experiments in Art and Technology, které se zabývalo takto zaměřenými průzkumy.

V Rauschenbergově vývoji hrají důležitou roli také různé instalace, kterými se stále výrazněji zabýval v 80. a 90. letech. Dokonce vymyslel a realizoval dlouhotrvající projekt, s nímž objel v letech 1985-1991 deset zemí světa a do něhož zapojoval domácí tvůrce. Podobný nápad měli i umělci v dalších zemích, například u nás vytvářeli společná díla členové skupiny 42, rád tuto metodu užíval třeba Jiří Kolář. Ale snad nikdo nedokázal připravit tak náročnou akci s takovým nasazením, jako Rauschenberg. Právě neuvěřitelná aktivita ho spojovala i s Andym Warholem, který stejně jako on dokázal jít za svými představami do všech důsledků. Ani jeden z nich už nežije, s odchodem Rauschenberga jako by se uzavírala jedna velká epocha, ale její podněty jistě sahají až do současnosti a s velkou pravděpodobností ovlivní i budoucnost.

Byl prvním z Američanů, kteří byli v roce 1964 oceněni Velkou cenou Bienále v Benátkách a obdržel i řadu dalších prestižních poct. Naposledy jej prezident Clinton v roce 1993 vyznamenal Národní medailí za umění a město Hirošima mu udělilo druhou cenu za jeho celoživotní příspěvek míru a porozumění mezi národy.

***

Robert Rauschenberg

Narodil se 1925 v Port Artur (Texas), patří k nejvýraznějším zakladatelům amerického pop artu. S tzv. Combine painting vytvořil vlastní médium, které vycházelo z principů koláže. Vytvářel také objekty, v nichž uplatňoval spojení zdánlivě nespojitelných prvků převzatých ze skutečnosti a využíval možnosti asambláže. Zemřel v pondělí 12. května 2008.

O autorovi| Jiří Machalický, historik umění

Autor:

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Mohlo by vás zajímat