Brusel hrozí kvůli Babišovi, že přestane vyplácet všechny dotace. Na tahu jsou české úřady |
Unijní exekutiva vyzvala před měsícem Česko, aby zlepšilo kontrolu střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. Za případnou neposlušnost hrozí stopka v toku financí. Dočasná, přesto by řadu projektů poznamenala. Komisí vyměřený čas – který Česko natahovalo, jak se dalo –, vypršel ve středu.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které komunikaci s Bruselem koordinuje, nakonec vše stihlo a popis toho, jak se aktuálně kontrola střetu zájmů v tuzemsku provádí, do unijní centrály odeslalo. „Odpověď odešla včas. Jsou v ní vypsána opatření, která Česko udělá,“ potvrdil pro Lidovky.cz diplomatický zdroj.
Obsah dopisu sice zůstal neveřejný, šéfka MMR Klára Dostálová (za ANO) nicméně naznačila, že odpověď České republiky „je pozitivní a odklad plateb nehrozí“. To včera zdůraznil i premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož nemá Česko žádné systémové problémy.
„Myslím, že to bylo vyvráceno xkrát, žádné zdržení s penězi nehrozí. Naopak Česká republika by měla dostat zálohu na peníze,“ uvedl premiér s odkazem na to, že by Česko mělo letos obdržet zálohu na projekty z Národního plánu obnovy.
Dopis od opozice
Komise žádala od Česka, aby ministerstva odpovídající za rozdělování evropských dotací vedla seznam veřejných funkcionářů a firem, které vlastní nebo ovládají. Brusel dále upozornil, že české úřady musejí důkladněji posuzovat střet zájmů u firem vložených do svěřenských fondů.
Unijní peněžní injekce pro Česko
|
Nadto Komise žádá, aby u všech operačních programů Česko určilo všechny příjemce ze svěřenských fondů, kteří čerpali eurodotace v období od 1. září 2017, odkdy v Česku platí zákon o střetu zájmů. Jejich seznam pak mají úřady zaslat do Bruselu. Předmětem sporů mezi Českem a EK je zejména údajný střet zájmů českého premiéra. Podle auditorů EK je Babiš v konfliktu zájmů, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek včetně holdingu Agrofert, a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU.
Dotace ze strukturálních fondů EU, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 1. září 2017, jsou proto podle závěrů evropských auditorů neoprávněné. Premiér i Agrofert střet zájmů opakovaně odmítají. Jiného názoru jsou zástupci opozice, z jejich řad, konkrétně od Pirátů a hnutí STAN, včera odešel Evropské komisi dopis s požadavkem, aby se Komise v případě pokračování sporu zaměřila sankcemi jen na Agrofert a nesahala k plošnému zastavení kohezních dotací. „Trestán by neměl být běžný občan či podnikatel,“ napsali.
Hrozba pozastavení veškerých budoucích dotací pro Česko není podle expertů jen planým poplachem. „V souvislosti s rozpočtem na období let 2021 až 2027 byl zaveden nový mechanismus na ochranu rozpočtu EU před porušováním společně sjednaných pravidel a předpisů. Tento obecný režim podmíněnosti, jak se mechanismus označuje, umožňuje mimo jiné i pozastavit platby dotací, přijímání nových závazků a nástrojů s dopadem do rozpočtu EU,“ řekl pro Lidovky.cz Tomáš Hokr, odborník na unijní právo z advokátní kanceláře Bříza & Trubač. Tento důsledek je dle něj vázán na případné porušení zásad právního státu, což v kontextu dotčeného nařízení znamená i vady v systému finanční kontroly, sledování a auditu.
Až když vše selže
Pokud by tedy Evropská komise seznala český systém kontroly střetu zájmů za nefunkční, lze dle odborníka skutečně přistoupit k pozastavení dotací plynoucích z rozpočtu EU. K aplikaci obecného režimu podmíněnosti se nicméně podle Hokra přistupuje v případě, že by selhaly ostatní možnosti ochrany rozpočtu Unie. „Evropská komise je však povinna zohlednit povahu, dobu trvání, závažnost a rozsah porušování zásad právního státu. Opatření by se tak mělo dotknout jen oblastí, které jsou daným porušováním dotčeny a v míře tohoto dotčení,“ dodal Hokr s tím, že k praktické aplikaci obecného režimu podmíněnosti ještě nedošlo.
Pokud by v budoucnu spor České republiky s EK dospěl až před soud, nelze očekávat, že by verdikt padl v řádů měsíců. „Řízení může trvat i roky,“ uvedl Hokr.
