Pro odložení voleb by musel existovat vážný důvod. Takové rozhodnutí by znamenalo prodloužení mandátů současných krajských zastupitelů ve třinácti regionech (vyjma Prahy, kde volby letos nejsou).
Politicky skoro neprůchozí
Odklad a spojování voleb by bylo nesmírně komplikované i politicky. Dle zákona o bezpečnosti by musela vláda vyhlásit nouzový stav. Dále by musel být přijat volební zákon, který by se souhlasem obou komor parlamentu mohl až o půl roku protáhnout mandáty současným regionálním politikům a senátorům.
  |
Ke zkrácení mandátů poslanců, aby mohly být dříve vypsané volby do dolní komory, lze přikročit až po rozpuštění sněmovny. To ale vyžaduje, aby se na tomto kroku shodli tři pětiny poslanců (120). Do dvou měsíců by pak musely následovat volby. Pokud by troje volby měly proběhnout najednou například v únoru, musela by se Poslanecká sněmovna rozpustit v prosinci.
Ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček proto o odkladu mluví až jako o poslední volbě. „Nechci komentovat nepodložené spekulace. Hypoteticky je samozřejmě možné odložit volby maximálně o šest měsíců, pokud by byl vyhlášen nouzový stav. S tím legislativa počítá,“ napsal Hamáček serveru Lidovky.cz.
ZVĚŘINA: Zaskočeni volbami. Ministerští úředníci prospali jaro a půlku léta |
I pokud by se politici na záměru podzimní volby odložit a spojit je s těmi sněmovními shodli, nemusí být vyhráno. „Je otázka, v jaké situaci vám odložení voleb pomůže. Pokud máte zatopené území po povodních, můžete si myslit, že ho do šesti měsíců vysušíte. Máte-li pandemii, jde o to, jestli si myslíte, že máte za šest měsíců po problémech,“ upozornil Lidovky.cz Jan Kysela, profesor na pražských právech a uznávaný ústavní expert.
Není totiž jisté, že špatná pandemická situace nebude trvat i za několik měsíců. A to by byl kardinální problém. Nakrásně se totiž může stát, že se v únoru čísla nově nakažených třeba ještě prudce zvýší.
Na rozdíl od situace v říjnu by ale neměl o dalším odložení voleb kdo rozhodnout, protože by byla sněmovna rozpuštěná. „Volební období se může zase prodloužit jen zákonem. A k tomu potřebujete Poslaneckou sněmovnu, kterou jste si kvůli předčasným sněmovním volbám rozpustil. Senát by sice pracoval dál, ale ten to formu zákonného opatření udělat nemůže,“ doplnil Kysela.
Nejistý výsledek
Jak by se podepsalo případné odložení voleb na náladách voličů, si ani sociologové netroufají odhadovat. Neznámých je příliš.
„Hrozně by záleželo, jak moc vážná by byla situace. Jestli by to znamenalo razantní omezení pohybu na veřejnosti. Také by záleželo na termínu, na kdy by se volby posouvaly. A jestli by byly s jinými, tedy pravděpodobně sněmovními volbami, anebo samostatně,“ řekl serveru Lidovky.cz Jan Herzmann, který se zabývá šetřením nálad veřejnosti přes třicet let. Samozřejmě zhoršení epidemiologické situace by se mohlo promítnout do neochoty starších voličů vydat se k urnám.
Covidvolby: ve skafandru s urnou. Na ministerstvu se rodí nápad na hlasování v karanténě |
Podle Herzmanna existuje ještě další neznámá – jak by zvládly přerušení a znovunastartování kampaně politické strany. „Už nyní investovaly do kampaní nemalé prostředky. Někomu by později mohly chybět,“ doplnil.
Spojení voleb by podle sociologa Daniela Prokopa pomohlo spíše zavedeným subjektům. „Nahrálo by to parlamentním stranám, protože by se asi zvedla účast u voličů, kteří k volbám tak často nechodí,“ řekl serveru Lidovky.cz Prokop. Vznikla by tím šance přimět volit i voliče, kteří například v krajských volbách, které jsou považované za méně významné než ty sněmovní, nevolí. Do sněmovny volí tradičně přibližně dvě třetiny voličů. V případě těch krajských jde o třetinu.
Hodně výrazně by do případných odložených voleb promluvilo i to, jak dostatečně by byl tento krok odůvodněný.
Podle Prokopa je možné z trendů vysledovat, že k vyšší účasti ve volbách „nižšího“ významu napomáhá dostatečný odstup od sněmovního či prezidentského klání. Lidé se pak prý častěji chtějí v krajských či evropských volbách vyjádřit k tomu, co si myslí o aktuální politické situaci.
