Klaus trvalou výjimku pro Česko žádá kvůli obavě z prolomení takzvaných Benešových dekretů a z možných majetkových nároků Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce.
Podle Johanna Slezaka z vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení je ale „jednoduše nepřijatelné“, aby byly výjimkou pro Českou republiku dodatečně potvrzovány „zločiny proti lidskosti“ na sudetských Němcích a německých vojácích. Slezak podle DPA zdůraznil, že vysídlenci se vzdali „pomsty a odplaty“, „jejich naděje ale směřovaly k Evropě, která chrání základní práva všech občanů“.
Česko je poslední zemí „sedmadvacítky“, která Lisabonskou smlouvu ještě neratifikovala. Schválili ji sice čeští zákonodárci, chybí ale podpis prezidenta. Ten si dal podmínku, že si Praha musí dojednat výjimku z Listiny základních práv EU, jakou mají Polsko a Británie; listina by se po vstupu smlouvy v platnost stala právně závaznou.
O podobě výjimky mají jednat šéfové států EU na summitu, který začíná dnes v Bruselu. Jak včera zopakoval český premiér Jan Fischer, Benešovy dekrety nebudou ve výjimce vůbec zmíněny. Pokud by byly, pohrozilo již dříve Maďarsko, že takovou výjimku zablokuje. Slovensko zase požadovalo, aby se netýkala jen Česka a aby Slováci měli stejnou právní ochranu ve věci dekretů jako Češi.
