PRAHA Ekologické dotace promění Češi ve více kouře a emisí.
Místo pečlivějšího třídění a recyklace odpadů dostává přednost jejich pálení. Ministerstvo životního prostředí totiž radikálně změnilo rozdělování unijních peněz určených na čistší přírodu.
Dosud stát posílal ročně zhruba 1,5 miliardy korun z veřejných peněz do městských pokladen na podporu třídění odpadů a jejich recyklaci. Jenže před několika měsíci státní úředníci rozhodli, že začnou více podporovat spalovny odpadů po celé republice.
Z více než 13 miliard, které se mají v Česku do roku 2013 proinvestovat v lepším nakládání s odpady, chce stát na spalovny věnovat téměř půlku - šest miliard.
„Původně se počítalo, že za tyto peníze si města vybudují sběrné dvory, kompostárny či celé systémy třídění odpadů,“ zlobí se Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Na dotace městům má pak zbýt už jen necelých pět set milionů korun.
A co to znamená v praxi pro nás pro všechny? Barevné nádoby na separovaný odpad od obytných domů a ostatních popelnic sice nezmizí, jejich počet se ale výrazně sníží. Jestliže dosavadní průměrná vzdálenost ke speciálním kontejnerům na papír, sklo, kovy či plasty činila 113 metrů, nyní se rozhodně prodlouží. To může mnohé lidi od dobrovolného třídění odpadu odradit. Od roku 2007 se z unijního programu zaplatilo na 760 projektů, které umožnily lidem ve městech lepší a snazší třídění odpadků. Programy mají především napomoci tomu, aby se v České republice více recyklovalo. Příliš mnoho odpadků z českých domácností totiž končí naházených na skládkách, kde nemají žádnou šanci k dalšímu využití. Pro srovnání: zatímco v Německu se zrecykluje více než 60 procent odpadu, u nás je „výtěžnost“ třetinová.
Skládkování chce omezit v členských státech i samotná Evropská unie. Právě tímto požadavkem obhajuje ministerstvo životního prostředí přesměrování evropských peněz na podporu spaloven.
Pokračování na straně 2
Odpad: přednost získá pálení
Dokončení ze strany 1
Česko by totiž mělo výrazně omezit skládkování biologicky rozložitelného odpadu. „Většina ho ale je obsažena ve směsném komunálním odpadu. A protože cíle stanovené směrnicí o skládkování neplníme, musíme odklonit skládkovaný odpad do spaloven nebo na mechanicko-biologické využití,“ napsalo LN ministerstvo jako vysvětlení toho, proč se pro podporu spaloven rozhodlo.
Změna, ale špatným směrem Ovšem podle ekologů se vydal stát špatným směrem. Pro životní prostředí by totiž bylo mnohem přínosnější bioodpad, který tvoří až třetinu českých popelnic, lépe třídit.
„Je potřeba zavést sběr bioodpadu v mnohem vyšší míře a plošně to podporovat. Ale stát to nedělá a neumí,“ kritizuje expert na problematiku odpadů Milan Havel z ekologického hnutí Arnika.
Projekty v řadě měst a obcí, které dosud podporoval Operační program, se právě na třídění bioodpadu zaměřovaly. Ovšem než se stačil takový trend dostatečně rozrůst, evropské peníze na podporu takových programů dojdou.
Při investování šesti miliard do spaloven zbude na dotace městům necelých pět set milionů korun. „Na další tři roky tak zbývá jen třetina toho, co se dosud městům a obcím vyplácelo za jediný rok. Státní fond životního prostředí tak bude muset velké množství projektů odmítat,“ říká expert na odpadové hospodářství Hnutí Duha Ivo Kropáček.
Podle informací LN ovšem není za přesměrováním peněz pro spalovny pouze evropská směrnice. Změnu si údajně na ministerstvu prosadili některé kraje v čele s moravskoslezským hejtmanem Jaroslavem Palasem. Výstavba jedné spalovny se totiž nyní připravuje nedaleko Karviné. A evropské peníze by mohly projektu výrazně pomoci. Šest miliard korun může pokrýt náklady i na další dvě nové spalovny, v současné době v zemi fungují tři.
Starý plán odpadového hospodářství, který schvaluje vláda, sice výslovně zakazoval podporovat spalovny z veřejných peněz. Ke konci loňského roku, kdy byl ministrem životního prostředí Ladislav Miko, se ale do plánu zanesla změna, která teď umožňuje dát na spalovny peníze z Operačního programu.
„Podmínky byly nastaveny tak, aby nedocházelo ke snižování třídění a recyklace odpadů,“ slibuje v odpovědích pro LN ministerstvo. Z čeho ale mají obce nyní financovat své projekty na třídění a recyklaci, už úřad říct nedokáže.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
***
Česká města mají velký zájem o evropské peníze na KOVY recyklaci odpadů Čtěte TÉMA na straně 2 STO METRŮ K ODPADU Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad činila v Česku loni 113 metrů, hmotnost vytříděného odpadu na jednoho obyvatele a rok vzrostla za minulé tři roky o 4 kilogramy. To se nyní má změnit: stát se rozhodl upřednostnit vznik spaloven před dalším vybavením měst a obcí třídicími kontejnery.
