Podle soudce Kučery je případ starý 35 let specifický tím, že muž byl do vazby poslán v období sametové revoluce. Během jednání uvedl, že je lepší jednat o obdobných případech pozdě než později či nikdy.
„Zákon otevírá možnosti těmto osobám, které byly zpětně nezákonně omezeny na osobní svobodě, aby byly soudně rehabilitovány, k čemuž dnes pravomocně došlo. Osoba je očištěna, potenciálně přichází v úvahu náhrada škody po státu, pokud jí nějaká vznikla,“ řekl soudce.
Nyní čtyřiašedesátiletého Milana Tomise podle jeho advokáta Lubomíra Müllera tehdejší vojenský prokurátor Stříž poslal 17. října 1989 do vazby, protože odmítl nastoupit na vojenské cvičení na základě svého svědomí a odmítal i do budoucna vykonávat vojenskou službu. Muž je člen církve Svědci Jehovovi.
Vazbu na něj podle advokáta uvalil z obavy, že při ponechání na svobodě bude obviněný pokračovat v trestné činnosti. Události 17. listopadu 1989 tak muž prožil ve vězení, na svobodu jej soud propustil až 30. listopadu s tím, že vazební důvody pominuly. Muž nakonec nebyl za nic odsouzen, jeho stíhání zastavil prezident Václav Havel.
Žalobce se svého kolegy zastal
Na tom, že byl muž zbaven osobní svobody nezákonně, se dnes během jednání shodli obhájce i státní zástupce Jaroslav Rašendorfer.
„Těch případů je poměrně dost, já sám jsem jich posuzoval spoustu. Je třeba napravit nedostatky z dřívějška, a to konáme,“ řekl novinářům žalobce.
Zastal se i svého kolegy, který Tomise poslal před 35 lety do vězení v pozici vojenského prokurátora.
„Byl v té době prokurátor vojenské obvodové prokuratury a postupoval podle tehdy platných zákonů a podle toho, jak se tehdy vykládaly. Z pohledu tehdejší doby postupoval podle mě zákonně. To, že výklad práva byl poplatný té době, je pravda,“ uvedl Rašendorfer.
Soudy už řešily stovky podobných případů
Podle Müllera případ dosud meritorně projednán nebyl. „Až dnes soud vyslovil, že to počínání vůči panu Tomisovi bylo zcela nezákonné. Dnešním dnem je tak znovu plně bezúhonným občanem,“ uvedl Müller.
Advokát Lubomír Müller, objevil případ Milana Tomise v archivu. Obdobných kauz má na kontě už stovky.
Muž, jenž se soudního jednání nezúčastnil, má i nárok na odškodnění, které by však v jeho případě bylo zcela minimální.
Soudy od roku 1990 podle Müllera řešily stovky obdobných případů týkajících se svědomí v konfrontaci s povinností vykonat vojenskou službu, ve většině případů šlo o členy církve Svědci Jehovovi.
„Jen u Nejvyššího soudu jsme měli přes 300 případů, další byly poté i na Slovensku,“ řekl advokát s tím, že případy se zabývaly soudy různých úrovní. Úspěšnost odhadl na 95 procent.
Případy členů církve Svědci Jehovovi, kteří za komunistického režimu odmítli nastoupit na vojnu a režim je za to potrestal vězením, nejsou ojedinělé a zabývají se jimi nejen okresní soudy, ale i Ústavní soud. Řešily tak právo Svědků Jehovových na svobodu svědomí, která v jejich případě zahrnuje rovněž odepření vojenské služby.
Možnost získat odškodnění za nemateriální újmu způsobenou vězením před rokem 1992 se však v minulosti otevřela jen nakrátko na základě výkyvu v judikatuře Ústavního soudu, který později svůj postoj změnil.
