Vážený pane předsedo,
reaguji na Váš dopis z 13. března 2025, kterým jste odpovídal na mou reakci na Váš předchozí dopis. Jsem rád, že alespoň na jednom se shodneme – měli bychom vést věcnou diskusi o bezpečnosti České republiky s konkrétními argumenty. A právě proto jsem pozval předsedy sněmovních stran na společné jednání. Jeho cílem bylo nalézt odpovědi na zásadní otázky, které před nás staví velmi vážná mezinárodní situace. Pokusit se dosáhnout shody v tom, jaká bude reakce naší země na výzvy, kterým čelíme a ke kterým se musíme odpovědně postavit.
Na řadu otázek, které jste položil ve svých dopisech, byste na jednání dostal odpověď, stejně jako ostatní účastníci schůzky. Je mi líto, že Vám toto jednání nestálo za dvě hodiny Vašeho času. Schůzka byla nad rámec běžných debat v Poslanecké sněmovně, které mají jiný formát i účel. Ostatně debata na plénu Poslanecké sněmovny o obraně, o níž opakovaně mluvíte, také proběhla, a ne jednou. Naposledy jste o obraně diskutoval mj. s ministryní obrany Janou Černochovou několik hodin ve čtvrtek 13. 3. 2025 a v pátek 14. 3. 2025.
Nebudu komentovat Vaše snahy vykreslovat debatu o bezpečnosti našich občanů jako předvolební kampaň. Tady asi platí staré úsloví: Podle sebe soudím tebe. Já takto lehkovážně o bezpečnosti určitě nesmýšlím. Bohužel, z Vašich dopisů, ze kterých se veřejným předčítáním snažíte dělat předvolební show, však zájem o věcnou diskusi příliš patrný není. Přesto to hodlám zkoušet dál, protože bezpečná budoucnost naší země za tu trpělivost stojí.
Musíme hledat dlouhodobý konsensus na zahraničněpolitickém směřování naší země a ve věci bezpečnosti našich občanů. Vaše snahy o neustálé rozmělňování debaty manipulací, útoky, polopravdami až nepravdami – tu záměrnými, tu vyřčenými zjevně z neporozumění věci – naši zemi rozhodně nikam neposunou. Přál bych si, abychom v oblastech obrany a zahraniční politiky byli schopni najít trvalejší politickou shodu, jakou vidíme např. v Polsku, v baltských zemích a mnohých dalších a která přetrvá více volebních období. Jedině tak může být politika naší země dlouhodobě v těchto klíčových oblastech konzistentní a kontinuální, pouze tak nejlépe posloužíme našim občanům a zajištění jejich bezpečnosti.
Nyní budu reagovat přímo na věci, které jste uvedl ve svém posledním dopise.
Porušení slova o nesvolání hlasování k nedůvěře vládě během našeho předsednictví v Radě EU nelze dodatečně nijak odůvodnit ani vysvětlit. Pokud by byl Váš pokus úspěšný, poškodil byste svým jednáním pověst České republiky v zahraničí. Toto jste věděl, a přesto jste se rozhodl k hlasování o nedůvěře vládě během předsednictví přistoupit. Naštěstí nebyla tato Vaše iniciativa úspěšná.
Znovu prokazujete, že nerozumíte unijním procesům, a proto i špatně chápete předsednickou roli. Předsednická země nic neschvaluje, nic nevetuje. Její role spočívá v moderování diskuse a hledání většinové shody mezi členskými státy, následně zastupuje Radu EU v tzv. trialogu s Evropským parlamentem v závěrečných fázích schvalování legislativy. Pozici Rady tak tvoří všechny státy na základě váhy hlasů jednotlivých zemí a kvalifikované většiny (nejčastěji). Našemu předsednictví se naopak podařilo dojednat několik úprav přijímané legislativy. Pravdu o tom, kdo a jak schvaloval Green Deal a měl možnost jej zastavit, jsem již opakovaně publikoval, naposledy např. na CNN Prima News 31. 1. 2025. Ostatně ke schválení Green Dealu jste se sám veřejně přihlásil.
Nyní zpět k obraně. Je dobře, že nezpochybňujete, že Vaše vláda neměla v úmyslu splnit závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu v roce 2024, jak bylo slíbeno našim spojencům na summitu NATO ve Walesu v roce 2014. Ostatně, jasně to ukazuje návrh kapitolního sešitu MO na rok 2022, který jste připravovali a v němž je uveden předpokládaný podíl výdajů na obranu na HDP na rok 2024 ve výši 1,49 %, což je ostatně v sešitu okomentováno na straně 14: „… S takto nastavenými parametry předkládaného návrhu tak zatím nedochází k přiblížení se politickému závazku České republiky vůči NATO, tj. dosažení podílu obranných výdajů na HDP ve výši 2 %.“
Překvapilo mě Vaše tvrzení, že „… je třeba znovu připomenout, že investovat do armády v době ohrožení a geopolitického napětí ve světě, jako to dělá Vaše vláda nyní, je poměrně snadné. Zvyšovat armádní rozpočet v době relativního klidu naopak vyžaduje nejen politickou vůli, ale především schopnost efektivně hospodařit s penězi daňových poplatníků.“ Tuto Vaši větu chápu jako přiznání nedostatku politické vůle a schopnosti efektivně hospodařit během doby, kdy jste vykonával funkce ministra financí a předsedy vlády. Pokud byste totiž investovali do obrany dostatečně v době konjunktury a míru, nemuseli bychom nyní po Vás urychleně zacelovat díry v naší obranyschopnosti v době krize a nedostatku, kdy všichni stojí fronty na zbraně, munici a další vojenský materiál, v důsledku čehož rostou ceny této produkce.
Podobně Vás usvědčuje z nedostatku schopností a zájmu o obranu naší země Vámi použitý argument, že jsme v rozpočtu na rok 2022 snížili rozpočet Ministerstva obrany o 5,4 mld. Kč. To je pravda a důvod byl jednoduchý – kvůli liknavosti Vašeho ministra obrany nebylo možné v daném roce podepsat kontrakt na nová pásová bojová vozidla pěchoty, a profinancovat tak plánovanou zálohovou platbu ve výši 5,4 mld. Kč. Rozhodli jsme se proto nehrát žádnou „hru s čísly“, ze které nás také často obviňujete, a odpovědně tyto finanční prostředky vrátit do státního rozpočtu, aby skutečně posloužily jinde. Smlouva byla uzavřena v roce 2023, po pouhém roce jednání, a záloha byla následně vyplacena. Tuto rozpočtovou odpovědnost byste mohl jako bývalý ministr financí ocenit.
Vaše obhajování „manévru“ s deseti miliardami, abyste vyhověl komunistickému vydírání, nelze přejít výmluvou, že to bylo pouze „na pár týdnů“. Nejednalo se o pár týdnů, ale o čtyři měsíce, než 19. dubna 2021 oznámila tehdejší ministryně financí návrat zbývajících pěti miliard z rozpočtové rezervy zpět do kapitoly obrany. To ale zásadně zkomplikovalo realizaci plánovaných projektů modernizace armády. A připomínám, že k navrácení těchto peněz rezortu obrany by nedošlo bez politického tlaku opozice a výboru pro obranu vedeného Občanskou demokratickou stranou.
Vyjmenováváte techniku, kterou jste pořídili. Něco z toho je jistě pravda a to Vám upřít nehodlám. Musím se však zeptat – máte na mysli vrtulníky Venom a Viper, za jejichž pořízení dostalo Ministerstvo obrany pokutu od Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) půl miliardy korun kvůli chybám při zadávání a stále se touto zakázkou zabývá Evropská komise, která České republice ještě také může udělit pokutu? Máte na mysli děla Caesar, která vojáci snad konečně dostanou letos, čtyři roky po podpisu smlouvy a se zpožděním oproti tomu, co je uvedeno ve Vámi oblíbené Koncepci Armády ČR 2030 (KVAČR 2030)?
Nebo radiolokátory MADR, které měly být převzaty již před více než rokem, a stále nejsou kompletně zařazeny do výzbroje kvůli problémům se zaváděním? Vozidla Toyota Hilux, jejichž způsob pořízení je prošetřován Vojenskou policií? Myslíte modernizaci, tedy přesněji technické zhodnocení tanků T-72 M4 CZ, které má kvůli subdodavatelům výrazné zpoždění? Máte na mysli prodloužení pronájmu gripenů, které bylo z větší části dotažené již za ministrů Alexandra Vondry a Vlastimila Picka? Mimochodem výhodnost tohoto prodloužení, kterým se oháníte, je dána především fází životního cyklu těchto letounů, kdy jsou zalétaná, nejsou tak opotřebená a nepotřebují větší modernizace. O posledním desetiletí životního cyklu, o kterém je nyní řeč, to rozhodně neplatí – situace je přesně opačná. Stačí se podívat na tzv. vanovou křivku (bathtub curve), která znázorňuje četnost poruch v čase, a i laik snadno pochopí, kde je problém. Ostatně ani Vámi uváděná čísla nejsou správná.
Je dobře, že zmiňujete KVAČR 2030 a některé projekty, které obsahuje. Například lehká útočná vozidla, u nichž byla za Vašeho působení vypsána soutěž tak „dobře“, že skončila fiaskem, musela být zrušena a celý proces se tím logicky zpozdil. Ano, máte pravdu, mezi projekty byly kupříkladu samohybné minomety, ale třeba také pontonové mosty. A proč se nepořídily v době vytyčené v koncepci? Protože jste na ně nevyčlenili dostatek prostředků, proto se nemohla připravovat specifikace a výběrové řízení nemohlo začít. Jste podnikatel a bývalý ministr financí, tak jistě pochopíte, že nemůžete kupovat něco, na co jste v daném roce nezajistil finance. Takto jednoduché to je.
A když už jsme u KVAČR, doporučuji se podívat ještě trochu víc do historie a připomenout si KVAČR 2025, který byl schvalován vládou v roce 2015, kdy na Ministerstvu obrany seděl zástupce ANO. V roce 2020, kdy měl být naplněn první milník této koncepce a na Ministerstvu obrany stále seděl reprezentant hnutí ANO, měla být zahájena náhrada bojových vozidel pěchoty. To se kvůli liknavosti nezdařilo a smlouva byla uzavřena až v roce 2023. Měla být pořizována děla NATO, moderní samohybné minomety či doprovodné mosty. Ale nic z toho se nestalo. Musím se Vás tedy zeptat, proč jste změnili vlastní plány a projekty odsouvali do budoucna, a zdržovali tak modernizaci armády, na které Vám najednou tak záleží?
Opakovaně zmiňujete tzv. C-RAM. Rozhodně nepochybuji, že víte, o čem mluvíte, proto jen pro kontext podotknu, že se jedná o systém schopný bodové ochrany (tedy například velitelství či menší předsunuté základny) proti raketám s velmi krátkým dosahem, dělostřeleckým a minometným granátům. Nejde tedy o tak významný prvek protivzdušné obrany, jak by se mohlo z Vašich slov zdát. Význam má především na asymetrickém bojišti, jakým byl například Irák či Afghánistán, je značně nákladný a o tom, zda je smysluplné tuto schopnost rozvíjet, se již delší dobu vedou debaty. I proto dává posunutí smysl.
Pokud jde o pozemní protivzdušnou obranu, pořizujeme například zcela nový mobilní systém vybavený prostředky RBS-70NG (mobilita je jedním z poučení z ukrajinského bojiště) a nakupujeme rakety pro zaváděný systém SHORAD, který byl pořízen za Vaší vlády. Uvažujeme zároveň o jeho rozšíření. Již loni zadala paní ministryně Černochová zpracování vojenského doporučení na komplexní zajištění území ČR protivzdušnou obranou. Škoda, že něco takového nenechal zpracovat její předchůdce, bylo by dnes z čeho vycházet.
A v neposlední řadě uvádím velmi podstatnou věc – protivzdušná obrana nezahrnuje samozřejmě jen pozemní systémy, ale součástí jsou i vzdušné prostředky a v tomto smyslu budou její nezanedbatelnou součástí i letouny F-35, které díky svému senzorickému vybavení a schopnostem získávat a zpracovávat data o nepříteli umožní eliminovat raketové útoky nepřítele již před jejich zahájením.
Opakujete, že letouny F-35 jsou předražené. Pro svá tvrzení neuvádíte jediný důkaz, jde o nedůvěryhodné a s ohledem na Vaši funkci i nezodpovědné tvrzení. Fakta jsou veřejně k dispozici na internetu. Cena letounů není 150 miliard Kč. Je to necelých pět miliard amerických dolarů, v současném kurzu tedy něco kolem 114 miliard Kč. Samotné letouny tvoří přibližně polovinu ceny, zbytek je munice a další příslušenství. Pro zajímavost, jen odhadovaný odvod DPH bude 22,3 mld. Kč, což zkresluje celkový výdaj. Cena F-35 se výrazně neliší od ceny jiných nadzvukových letounů, přičemž je převyšuje ve schopnostech, což jste konstatoval i Vy na svých sociálních sítích v roce 2021, kdy jste dokonce sám testoval kokpit těchto letounů. A v této souvislosti je zajímavá i informace z diplomatických zdrojů. Při návštěvě USA v roce 2019 jste údajně měl osobně projednávat nákup letounů F-35 se zástupci společnosti Lockheed Martin viz článek.
V zadání, z něhož vzešlo vojenské doporučení na podobu nadzvukového letectva, skutečně nebyl žádný určený typ. Armáda proto analyzovala všechny dostupné a smysluplné varianty, oslovila výrobce či vlády jednotlivých zemí, srovnávala ceny a náklady, požadavky na schopnosti pro válčiště budoucnosti, použila analýzu NATO a na základě všech podkladů doporučila jako nejefektivnější nadzvukový stroj F-35.
Co se týče údajných debat „kolem F-35“ a přehodnocování projektu například v Německu či ve Švýcarsku, očekával bych, že budete mít relevantnější informace. Kupříkladu Německo rozhodně nepřehodnocuje projekt F-35.
Pokud jde o akvizici hlavního bojového tanku, podle Vámi často zmiňované KVAČR 2030 měl být zaváděn do výzbroje v letech 2026–2028. Vy jste pro to ale nic neudělali, ani jste nevyčlenili prostředky, ani nezahájili akviziční proces. Proto můžeme jen děkovat našim německým spojencům, že ocenili naši podporu Ukrajiny darem 28 hlavních bojových tanků Leopard 2A4, ke kterým jsme dokoupili dalších 14. Ano, jedná se o starší stroj, ale je výrazně lepší než sovětský T-72, což se ukazuje i na ukrajinském bojišti, a díky tomu máme tanky pro tři roty (zatímco předtím modernizované sovětské tanky stačily jen pro dvě). Posílili jsme tankové vojsko, dokonce dřív, než bylo uvedeno ve Vámi zmiňované koncepci. A nyní, po vyčlenění dostatečných prostředků mou vládou, pořídíme moderní tanky Leopard 2A8, čímž skutečně výrazně posílíme tankové vojsko a splníme požadavek na těžkou brigádu, což by jinak nebylo možné.
Nyní se zastavím u počtu vojáků z povolání. Jako bývalý ministr financí jistě dobře víte, že počet vojáků z povolání uváděný ve státních závěrečných účtech vychází z metodiky Ministerstva financí, která platí nejen pro Ministerstvo obrany. Podle ní se počet zaměstnanců uvádí jako průměrný přepočtený evidenční počet. Tuto metodiku ale není účelné použít pro nic jiného než pro potřeby rozpočtu. Nevypovídá totiž, kolik vojáků v kterém okamžiku ve skutečnosti v ozbrojených silách slouží ani jaká je naplněnost jednotlivých útvarů a už vůbec nic o vztahu mezi skutečným stavem a potřebou vyjádřenou tabulkovými počty vojáků. Ve státním závěrečném účtu tedy uvádíme pravdivý údaj dle metodiky MF, který se nicméně liší od reálné evidence.
Část Vašeho dopisu s názvem „Aktuální dění na Ministerstvu obrany“ je pak jakýmsi bulvárním mixem. Co se týče akvizice mikrovlnné sítě Tempo, ta byla zahájena v době působení Vašeho ministra, za paní ministryně Černochové byla kvůli pochybnostem zrušena. Je to tedy opačně, než naznačujete. Ředitel Libor Tejnil nebyl zapleten do žádného korupčního skandálu. Přestěhování zaměstnanců z rozpadající se tzv. budovy A (jedná se o historickou budovu, v níž za první republiky sídlil ministr obrany, která je dlouhodobě prakticky v havarijním stavu a neprošla od svého vybudování generální opravou) v Dejvicích bylo vysvětleno mnohokrát i Vašim kolegům ve výboru pro obranu. Potřeba revitalizace se řeší už od roku 2015 a s větší intenzitou od roku 2018. Předpokládám, že tedy stav budovy dobře znáte. Například Váš ministr obrany v referátníku z roku 2020 v poznámce uvedl „… K věci se vrátím/vrátíme po 15. 1. 2021.“ Bohužel se k ní ale již nevrátil a tento problém musela opět urychleně řešit moje vláda. Na pronájem budovy proběhlo otevřené výběrové řízení a my musíme respektovat jeho výsledek.
Jsem rád, že jste se na závěr svého dopisu vyjádřil pro navyšování rozpočtu na obranu. I když debata, ke které jsem Vás pozval a o niž se vytrvale snažím, není a nemůže být pouze o navýšení rozpočtu. Je také o konkrétních a dlouhodobých krocích a elementární shodě na směřování České republiky ve vysoce bezpečnostně nestabilním prostředí. Jde třeba o to, jaký postoj by dlouhodobě měla mít česká zahraniční a bezpečnostní politika k Ukrajině, k její rekonstrukci, k případnému angažmá při zajišťování míru, k rozvolnění fiskálních pravidel nebo k vytvoření společného dluhu Evropské unie, kterým by se podpořilo budování obrany členských států. Toto jsou témata, která aktuálně stojí před Českou republikou a se kterými se budeme muset společně se spojenci vypořádat.
S pozdravem, Petr Fiala
