Podpora kabinetu Jana Fischera je možná nejhorší Topolánkovo rozhodnutí
ODS nemá znatelný vliv na rozhodování vlády. ODS nemá znatelný vliv na rozhodování sněmovny. ODS neprosadí nikde nic, ani když se spojí se svými spojenci. ODS je v loji až po uši. Shora jí šlape po hlavě prezident, zprava okusuje Kalousek, zleva lidovci, socialisté i zelení. Přesto se Mirek Topolánek rozhodl podpořit vládu Jana Fischera, „bude-li se chovat antideficitně“. Jde o nejhorší rozhodnutí za poslední rok.
Past je pro slabochy Beze vší pochyby jsme v národohospodářském maléru. Jsme v něm od té doby, co vlády Václava Klause prosadily velkorysou sociální síť a českou cestu privatizace. Výsledek je známý: půlbilionový dluh v České konsolidační agentuře, již druhá generace lidí zvyklých žít jen ze sociálních dávek a představa nejen chudiny, ale i středního stavu „na dávky máme nárok“.
Ministr Petr Nečas vyděšeně vypráví, že tato antideficitní vláda odborníků nezamítla návrhy levice na další zaseknutí dluhové sekery: zvýšení mateřské a „třinácté důchody“ pro seniory. Na rozpočtu jsme viděli, že sněmovna schválí i takové blázniviny, jež vláda zamítne – což teprve, až další zhruba dvacetimiliardové výdaje nechá Fischer projít?
ODS je bezpochyby v zapeklité situaci – ale leadership se ukazuje přesně v takových chvílích. Lidé se nerozhodují podle programu, nýbrž podle důvěry v politické předáky. Zda jsou věrohodní, přesvědčiví, mají vizi. Prostě zda věří v jejich schopnost zvládnout nečekané a zapeklité situace. Nebyl snad Obama při udílení Nobelovy ceny za mír v pěkné bryndě? Útočili na něj pacifisté (posílá další a další kluky do Afghánistánu) i jestřábi (ustupuje Íránu i Rusku). Přesto z téhle pasti vyskočil tak, že i Robert Kagan uznale zamručel.
ODS životně potřebuje ukázat svoji ekonomickou kompetenci. Pokud to neudělá, bude v lidovém oku spoluzodpovědná za prohlubování rozpočtového marasmu. Protože politická rozhodnutí budou až do voleb vypadat zhruba takto: ODS na vládě prohraje se socialisty 2:3, ve sněmovně se to pak posune na 1:3 a naštvaný volič bude spolu s prezidentem nadávat na shnilou ODS.
Pravice podporující levicová rozhodnutí dostane vždy od voličů výprask, což na Jánském vršku vědí i z dob opoziční smlouvy. Tak proč podporují projekt, který je stahuje do pekel? Vliv a peníze, peníze a vliv První možný důvod: strana věří, že ať udělá cokoli, obrátí se to proti ní. Což je hloupost. Pokud ve straně převládl defétismus, nemá morální právo usilovat o vůdčí roli.
Druhý důvod: zuby nehty se drží každého fleku, který se jim podařilo získat. Je pravda, že obě velké strany mají ve Fischerově vládě svoje lidi, ale stejně tak je pravda, že paroubkovců je víc. ČSSD má ve vládě osm person, jež výslovně nominovala, ODS pouze sedm.
Třetí důvod: ODS nemá sílu něco měnit. Ještě důležitější než početní převaha je pro strany spolehlivost: muži i a ženy Lidového domu hájí stranickou linii důrazněji než oponenti. Bartákova obrana je z hlediska vnitropolitického boje neskonale slabší úřad než Pecinovo vnitro... Fischerův šéfporadce Vladimír Mlynář v této hře není žádný neutrální pozorovatel, ale jeho postřeh v rozhovoru pro LN je výstižný: On (Topolánek) tu vládu nevyjednal dobře. A zatímco ČSSD například v osobě Martina Peciny vyslala nepochybně první ligu, tak ODS tam nikoho takového kalibru nemá. (Ostatně proč by jinak Topolánek tlačil na ministerstvo pro evropské záležitosti neznámého diplomata, leč člena ODS, Juraje Chmiela? Jednak aby zvrátil poměr 8:6 na 8:7, jednak aby dostal do vlády svého „skutečného muže“.)
Ale samozřejmě a bohužel: nejdůležitějším argumentem je vliv na finanční toky a transakce. ODS vyměnila vliv na penězovody a jistou míru kontroly nad tím, co dělá hlavní konkurent, za mnohem nižší šance ve volbách. Kdo nedokáže v nouzi pustit poklad, je ztracen, říká v Tolkienově Pánu prstenů král Aragorn jednomu z hobitů.
Stanu se menším a ještě menším Pro ODS je existenční nutností vymezit se vůči de facto vládnoucí levici – ať už přímým „odchodem“ z vlády, nebo nějakou sofistikovanější strategií. Pokračování v ústupovém boji, který včera Topolánek předvedl, ji zavede jen hlouběji do salámových krajin. Levice každou chvíli uřízne z Fischerových plánů malý kousek: pokaždé dost malý na to, aby nerozčílila veřejnost, ale dost velký na to, aby si v součtu prosadila svou.
Jestli se ODS nechá ořezávat, až bude menší a ještě menší, pak můžeme spolu s prezidentem rovnou hledat novou pravicovou stranu.
***
ODS se rozhodla udržet si vliv na penězovody a jistou míru kontroly nad tím, co dělá hlavní konkurent. Zaplatí za to mnohem horším volebním výsledkem. Tragický omyl, nebo skutečný cíl politiky?
O autorovi| PETR KAMBERSKÝ redaktor LN e-mail: petr.kambersky@lidovky.cz
