„Jde o to, aby nebyla lavina případů a zároveň aby zařazení položky splnilo svůj účel a odškodnění dostávali lidé, kteří na ně mají odůvodněný nárok,“ říká přednostka Kliniky pracovního lékařství FN Olomouc Marie Nakládalová.
Bílé límečky mají smůlu
Půjde hlavně o profese, kde je opakované přetěžování těžkými břemeny, práce s nimi v předklonu či při otáčení trupem. Vedle těžce manuálně pracujících, jako jsou stěhováci či dělníci v kamenolomu, by se odškodnění mohli domoci i zdravotníci, kteří se starají o hůře mobilní pacienty.
Pacientů s nemocemi cév je u nás víc než dost, říká lékař |
„Ale každá zdravotní sestra podmínky přetěžování páteře nesplní. Záleží totiž například na množství personálu na oddělení, jaké má pomůcky, zda jsou lůžka polohovací, a na dalších podmínkách práce,“ vysvětluje Nakládalová.
S kompenzací však nemohou počítat lidé, kteří si na potíže s páteří zadělali sezením na špatné židli. Těžko by dokazovali, že doma sedávali lépe než v zaměstnání.
Tiché oběti pasivního kouření
Přestože půjde o novinku, bude se o odškodnění zřejmě hlásit řada nemocných. Na rozdíl třeba od nemocí způsobených pasivním kouřením. Za to se dosud v Česku odškodnění nedožadoval nikdo. K bolestnému a dalšímu odškodnění se celkově dostane jen asi 30 procent žadatelů. Prokázat, že někdo onemocněl kvůli pracovním podmínkám, totiž není snadné. To se týká i duševních poruch, o jejichž zařazení na seznam nemocí z povolání se uvažuje také.
Tento seznam byl od svého vzniku v roce 1948 aktualizován jen sedmkrát. Ten současný platí od roku 1995, poprvé byl novelizován až před čtyřmi lety. Zatím poslední, spíše drobné změny platí od počátku letošního roku.
ŠARAPATKA: Zdravý nemocný Zeman. Decimují ho bůčková turné, promile a popelníčky |
„Při současném tempu výzkumu a vývoje je takový interval neúnosně dlouhý. Proto se rozhodlo, že se bude seznam revidovat v dvouletých intervalech,“ vysvětlila profesorka Daniela Pelclová, přednostka Klinika pracovního lékařství 1. lékařské fakulty UK.
Rakovina vyvolaná pasivním kouřením v seznamu nemocí z povolání figuruje již od roku 2011. „Ano, může se na ní uplatnit položka nemoc z dalších chemických látek a směsí,“ potvrdila profesorka Pelclová.
Zatím se nikdo nepřihlásil
Rakovina plic je především nemocí kuřáků. Ale může propuknout i u lidí vystavených pasivnímu kouření. A to až ve třiceti procentech ze všech případů. „Při zařazování do seznamu jsme vycházeli ze studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která potvrdila, že pasivní kouření je dostatečnou příčinou pro vznik rakoviny plic,“ vysvětlila Pelclová.
Z průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že jedno procento respondentů inhaluje cigaretový kouř více než pět hodin denně ve veřejných prostorách. Zřejmě největší riziko v práci podstupují barmani, číšníci či servírky.
Ministerstvo zdravotnictví představilo akční plán v boji se závažnými nemocemi |
„Rakovina plic vzniklá pasivním kouřením by se mohla uznávat jako nemoc z povolání pracovníků v restauracích a barech, kde se smí kouřit. Odpůrci budou namítat, že se každý může rozhodnout, kde chce pracovat, to je však diskutabilní,“ míní přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Milan Tuček.
Jenže prokázat, že rakovinu plic dostali právě kvůli tomu, že obsluhovali dny a noci kuřáky, není snadné. Zřejmě i to bude důvodem, proč se dosud nikdo v Česku o odškodnění v této oblasti nepřihlásil. „Problém bude kvantifikace zátěže a prokazování nekuřáctví,“ potvrdil Tuček.
Lidé, kteří by chtěli získat za nemoc z povolání satisfakci, by totiž museli prokázat, že sami nikdy nekouřili, nežili v rodině s kuřákem a že byli pasivnímu kouření vystaveni na pracovišti dlouhá léta. „Není to jednoduché. Nikde ve světě rakovinu plic jako nemoc z povolání často neuznávají,“ doplňuje Pelclová.
Kouření, i to pasivní, je přitom původcem dalších chorob, jako je cévní mozková příhoda, infarkt či cukrovka. Ty však šanci na uznání jako nemoc z povolání nemají. Loni byl tento status přiznán v 1250 případech. Protože několika pracujícím bylo uznáno více diagnóz, šlo o 1065 lidí. Nejvíce nemocí z povolání hlásí Moravskoslezský kraj, nejčastěji onemocní horníci následovaní zdravotníky.
V odborných kruzích se rovněž vede velká diskuse, zda do seznamu zanést i duševní poruchy, jako jsou syndrom vyhoření či posttraumatická stresová porucha.
„Netýkalo by se to majitelů firem, ale manažerů, psychologů, psychiatrů, onkologů, záchranářů či třeba kriminalistů. Jde o profese, které jsou velmi náročné, ale s malou kompetencí podmínky změnit,“ upřesňuje Pelclová.
Odborníci zatím se zařazením těchto poruch váhají, přestože některé země je jako nemoci z povolání uznávají a figurují i ve vzorovém seznamu Mezinárodní organizace práce. Jde totiž o to, aby se lidé trpící například syndromem vyhoření mohli za finanční podpory rekvalifikovat na jinou profesi.
„Mentální nemoci se ale moc nedaří prosazovat, je vůči tomu odpor zaměstnavatelů i některých odborníků,“ přiznává Pelclová.
U duševních poruch je totiž ještě těžší poznat, co vše k jejich propuknutí přispělo. „Příznaky, jimiž se projevuje syndrom vyhoření, nemusí být jen z práce. U psychiatrických diagnóz lze navíc těžko zajistit objektivní nález například po vyšetření rentgenem či na magnetické rezonanci, jako je tomu u tělesných nemocí,“ uvádí Nakládalová. To jsou hlavní důvody, proč zatím v seznamu nejsou. „Ale neříkám, že se tam do budoucna nedostanou,“ dodává.
Odškodnění není hlavní cíl
Uznat chorobu za profesní totiž není automatické ani třeba u nejfrekventovanějšího syndromu karpálního tunelu. I u něj se pečlivě a na přístrojích posuzuje, jak moc je nemoc závažná a zda ji opravdu způsobilo pracovní prostředí.
A pozor, „kancelářské myši“ nemají šanci vůbec. Uznává se totiž hlavně lidem, kteří pracují s vibrujícími nástroji či montážním dělníkům. Většinou postihuje lidi mezi třicítkou a čtyřicítkou po deseti letech této práce.
Finanční satisfakce nemá být hlavním cílem zařazení diagnózy do seznamu. „Jde hlavně o prevenci, aby se více přemýšlelo nad výběrem povolání a aby se zlepšovaly podmínky na pracovišti,“ zdůrazňuje Nakládalová.
