V polovině minulého týdne vyřkla předsedkyně soudu v budově Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová jasný verdikt. Skupina Ztohoven podle ní nespáchala trestný čin, když v loňském září její členové protestně vyvěsili na Pražském hradě místo standarty obří červené trenýrky. Převlečeni za kominíky tehdy po lešení vylezli na střechu sídla prezidenta. Později pak oznámili, že vlajku v hodnotě 33 tisíc rozstříhali a rozdali lidem.
Podle soudkyně by mohlo jít o přestupek. Šanci posoudit věc Obvodním úřadem Prahy 1 však nedostala kvůli tomu, že se státní zástupkyně Zuzana Beňová na místě proti rozsudku odvolala. Kauza červených trenek tak nekončí. Poputuje dále k Městskému soudu v Praze.
Nebezpečný precedens
A jak svůj rozsudek z konce srpna soudkyně Šantorová vysvětlila? „Soud dospěl k závěru, že rozhodnutím o trestní odpovědnosti obžalovaných v rámci trestního zákona by mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy omezujícími svobodu slova a politický názor,“ stojí v usnesení, jež má server Lidovky.cz k dispozici.
Z důkazů, které byly předloženy, podle Obvodního soudu pro Prahu 1 navíc nevyplývá, že by se jednání obžalovaných jakkoli dotklo občanů. „Nebo že by se tak stalo způsobem, který by svědčil o celkově negativním zaměřeném postoji obžalovaných vůči společnosti či spoluobčanům vůbec,“ stojí pak dále v textu.
  |
Například Jiří Ovčáček, jako zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky, která v soudním sporu představuje protistranu, se slovy soudkyně nesouhlasí. Již dříve oznámil, že verdikt považuje za „podivný“. Veřejnosti je dle jeho mínění sdělováno, že je „možné beztrestně hanobit státní symboly“. Členy skupiny, kterou označuje záměrně jako Sto hoven namísto Ztohoven, navíc označil za chudáky. „Myslím, že široká veřejnost rozhodnutí soudu nepřijme,“ uvedl na svém twitterovém účtu.
2/2 Hoši ze Sto hoven se pokusili zahrát si na Omladináře, ve skutečnosti jsou to chudáci. Myslím, že veřejnost rozhodnutí soudu nepřijme.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 24. srpna 2016
Umělcům za loňské vyměnění prezidentské standarty za červené trenýrky hrozily za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví až tři roky vězení. Žalobkyně pro ně proto navrhovala podmíněné tresty. Oni sami však vinu nepopírali, hájili se svobodou uměleckého projevu.
A právě na svobodu slova a politického názoru se odkazovala i soudkyně Šantorová. „Soud v dané trestní věci důkladně vážil jednak formální právní posouzení věci z hlediska zásad trestního práva, jednak svobodu projevu zaručenou Listinou zákIadních práv a svobod v čIánku 17,“ stojí mimo jiné v třináctistránkovém dokumentu.
Soudkyně přihlédla také k tomu, že obžalovaní neměli v úmyslu cokoliv odcizit, případně způsobit škodu. „Základní a prvořadým úmyslem bylo standartu sejmout a vyměnit za červené trenýrky,“ uvedla dále Šantorová. S takovým tvrzením ostatně přišla sama trojice členů skupiny Ztohoven.
Podle obžaloby nicméně umělci poničili střechu a nahradit by měli údajně i ukradenou standartu. Pražský hrad proto požaduje 88 000 korun jako náhradu majetkové újmy a 310 000 korun za nemajetkovou újmu. Sumy se podle státní zástupkyně odráží od nákladů, které byly vynaloženy na náhradu nákladů oprav a standarty.
  |
Šantorová však namítala, že není jasně prokázané, že by střechu poničilo právě umělecké trio. Obžalovaní zase nesouhlasí s číselnou výší škody. Přijde jim neúměrná. Členové skupiny jsou nicméně - alespoň podle svých slov - připraveni přijmout jakýkoli trest. Například David Hons během své závěrečné řeči prohlásil, že by šlo o „součást příběhu“. Vyvěšení červených trenýrek podle něj symbolizuje boj o to, aby se lidé nebáli vyjadřovat veřejně své názory.
Další z obžalovaných Matěj Hájek se za lavicí soudu vyjádřil k tomu, co skupinu k činu vedlo. Performery přirovnal k Prometheovi, který ukradl z hory Olymp oheň, aby ho mohl dát lidem, nebo k biblickému příběhu o Adamovi a Evě ochutnávající zakázané jablko.
