Žirovnický loni v dubnu spustil mimořádnou odezvu, když pražský městský soud vyslyšel jeho žalobu proti Vězeňské službě ČR. Odsouzený vrah ji poslal do soudní síně kvůli tomu, že dostatečně nechrání jeho zdraví a toleruje ve vězení kuřáky. Žirovnický se tak potýká s důsledky pasivního kouření. Podle soudu ho tím vězeňská služba skutečně zkrátila na jeho právech.
Pasivní kouření ohrožuje vězně. Za mřížemi by si už neměli zapálit, navrhuje poslanec |
„Soud je toho názoru, že k neoprávněnému zásahu do práv žalobce došlo, a to do chráněné sféry zdraví tím, že byl obtěžován pasivním kouřením,“ vysvětlila mimo jiné svůj verdikt soudkyně Dagmar Stamidisová. Sice mu odepřela požadovanou písemnou omluvu, ale přiřkla mu odškodnění ve výši 200 tisíc korun. Ačkoliv trestanec usiloval o 10 milionů korun, finální částku nakonec kvitoval s povděkem.
Příští týden by se měla uzavřít další Žirovnického kauza. Vychází přímo ze soudu o odškodnění za pasivní kouření. Recidivista pro změnu žaloval ministerstvo spravedlnosti za to, že na rozsudek v ‚kuřáckém‘ případě čekal od roku 2006. Soud ve věci několik let nepodnikl jediný krok, dalšími komplikacemi včetně výměny soudců se ‚tabáková‘ kauza do soudní síně až na podzim 2015.
Peníze za pasivní kouření zatím nedostal
Justiční průtahy Žirovnický vyčíslil na astronomických více než 100 milionů korun. Obvodní soud pro Prahu 2 mu loni obrovskou kompenzaci nepřiznal, ale v principu mu za pravdu dal. Stát podle něj v kuřácké kauze postupoval ledabyle. „Konstatuje se porušení práva žalobce a to nepřiměřené délky řízení v trvání deseti let a sedmi měsíců,“ stojí v rozsudku, který vynesla soudkyně Otília Hrehová.
S pouhým přisvědčením se ale trestanec z mírovské věznice nespokojil, podal odvolání a spor by měl definitivně nadcházející čtvrtek uzavřít Městský soud v Praze. Nicméně z rozhodovací praxe soudů se lze domnívat, že je velmi nepravděpodobné, aby Žirovnický dosáhl na tak velké peníze. Pokud se přece jen nějaké kompenzace dočká, pohybovat se bude spíše v řádu statisíců korun.
Vězeň ale zatím nemá v kapse ani zmíněných 200 tisíc korun kvůli pasivnímu kouření. Vězeňská služba se odvolala, Vrchní soud v Praze ji letos v říjnu vyšel vstříc. Původní verdikt zrušil, případ se tak projedná znovu. „U všech živých kauz se řídíme pravidlem, že do pravomocného rozhodnutí soudu se k věci nebudeme vyjadřovat,“ sdělila k tomu serveru Lidovky.cz mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby Petra Kučerová.
‚Nekuřáci jsou ve věznicích fakticky škodná‘
Věznice nepodléhají novému protikuřáckému zákonu. Trestanci si mohou zapálit, pokud budou chtít. „V objektech věznic jsou v souladu se zákonem řediteli věznic určena místa, kde je vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů zakázáno kouřit,“ přiblížila mluvčí Kučerová s tím, že nekuřák může požádat o umístění mimo příznivce nikotinu.
Ředitel z Jonákovy SylvieAlbert Žirovnický v 90. letech působil jako provozní ředitel svého druhu kultovního Discolandu Sylvie podnikatele Ivana Jonáka, kde se u baru potkávala řada známých osobností. |
Nicméně nejen podle Žirovnického vedení káznic ne vždy důkladně dohlíží na to, aby se striktní oddělení kuřáků od nekuřáků zachovalo. „Zákon neobsahuje přímý zákaz kouření, ale vágní povinnost osob pověřených řízením budovy užívané státním orgánem, tedy i vězeňskou službou, zajistit, aby osoby byly v těchto budovách chráněny před škodami působenými kouřením,“ sdělil už dříve serveru Lidovky.cz někdejší poslanec za TOP 09 Rom Kostřica, který se marně snažil protlačit vězeňskou verzi protikuřáckého zákona.
„Nekuřáci jsou ve věznicích fakticky škodná,“ pronesl k tomu sám Žirovnický. Recidivista je proslulý tím, že v ochraně svých práv za mřížemi je extrémně důsledný. Například podal úspěšnou žalobu kvůli tomu, že mu ve věznici nezákonně odebrali DNA. U soudu se bránil i tomu, že musí pracovat v prašném prostředí. Deník Právo loni upozornil, že u českých soudů leží na sto jeho podání.