18. června 2019 9:47, aktualizováno  13:28 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Odvolací soud potvrdil šlechtickému rodu Walderode nárok na restituci. Jedná se i o zámek Hrubý Rohozec

Vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. | foto: ČTK

Hradec Králové Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Rod se majetku domáhá od roku 1992. Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec.

O tom, že Karel des Fours Walderode je oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech takzvaným mezitímním rozsudkem. Státní instituce a další subjekty se odvolaly, odvolací soud nicméně v úterý rozsudek okresního soudu potvrdil.

Rozhodnutí, že Walderode je oprávněnou osobou, je dnešním verdiktem krajského soudu pravomocné. Žalovaní mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, což zřejmě učiní město Turnov. „S největší pravděpodobností podáme dovolání, abychom využili všech opravných prostředků a bránili jsme majetek města Turnova,“ řekl v úterý starosta Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Dovolání ovšem nemá odkladný účinek.

Věc se nyní vrátí k semilskému soudu, který bude pokračovat projednáváním vrácení jednotlivých majetků a pozemků. Těch je asi 1400. „Okresní soud v Semilech nyní bude u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni,“ řekl mluvčí soudu Jan Kulhánek.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která byla v úterý soudu osobně přítomna. Po vynesení rozsudku se pozastavila nad délkou řízení. „Rozsudek už mohl padnout před 27 lety. Kdyby se do toho tehdy nevmísila politika, patrně by to již asi bylo a můj manžel by ještě mohl mít radost si majetek převzít,“ řekla novinářům.

Právní zástupce rodu Walderode Roman Heyduk upozornil, že samotné vydání majetku je ještě daleko a projednávání vydání jednotlivých majetků u soudů bude trvat nejméně dva až tři roky. Očekává, že protistrany budou podávat odvolání, případně i dovolání, i když to podle něj bude zbytečné.

Advokát Národního památkového ústavu Josef Macek se domnívá, že pro dovolání proti úternímu rozsudku důvod je, protože Walderode nesplnil všechny podmínky, aby mohl být oprávněnou osobou. Podle Macka se soud nevypořádal s tím, že po navrácení občanství v roce 1947 Walderode o vrácení majetku nepožádal.

Starostu Turnova úterní verdikt překvapil. „Mohu jen vyjádřit politováníhodnost, že naše justice je schopna udělat takový rozsudek po 25 letech, zvlášť ve chvíli, kdy nám mezitím umřeli pamětníci, kteří jsou schopni nějakým relevantním způsobem svědčit o historických zkušenostech z doby válečné a těsně poválečné,“ řekl. Zároveň si ale přeje, aby spor byl ukončený co nejrychleji. „Protože rozvoj města a celého regionu poškozuje,“ dodal Hocke. U Turnova vznáší dědička nárok na 300 hektarů lesa a pozemky.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce 16. prosince 1947 vráceno.

Krajský soud v úterý konstatoval, že okresní soud se s důkazy vypořádal správně. „O naplnění znovunabytí československého státního občanství Karlem des Fours Walderode nemá krajský soud pochyb,“ řekl předseda senátu Jan Rutsch.

Zabraný majetek Walderode už ale po roce 1947 nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.

Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Z provedených důkazů ale podle semilského soudu vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle něj splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině, který po Karlově smrti v roce 2000 vymáhá jeho manželka.

Protistrany mohou podat ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, to ovšem nemá odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí semilského soudu podaly Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, město Turnov, Ředitelství silnic a dálnic ČR a společnost Kadlec. Celkem na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci.

Vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.
Dědička žádá o vydání rozsáhlého majetku na Turnovsku včetně zámku Hrubý...

Potomek šlechtického rodu Karel Des Fours Walderode vznesl na počátku 90. let restituční nárok na rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách. Jeho výši odborníci původně odhadovali na 3,5 miliardy korun, nyní se hovoří o majetku v hodnotě asi tří miliard korun. Karel Des Fours Walderode zemřel 7. února 2000 ve věku 95 let. O pozemky a budovy nyní jako dědička usiluje Johanna Kammerlanderová, vdova po Karlovi.

Informace o sporu, který trvá více než čtvrt století:

  • Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo Turnov na Semilsku. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova. Nynější odvolací řízení navazuje na verdikt semilského okresního soudu ze září 2017, který vydal takzvaný mezitimní rozsudek, jímž nárok rodiny na zabavený majetek uznal. Proti tomu se však státní instituce a další subjekty odvolaly.
  • Úterní úspěch Kammerlanderové u krajského soudu ale neznamená, že se majetky začnou hned vydávat. Jak před rokem a půl řekl semilský soudce Michal Polák, u jednotlivých pozemků, který je na 1400, by bylo nejprve třeba zjistit, zda byly skutečně zkonfiskovány prezidentským dekretem. Podle jejich osudů po konfiskaci soud rozhodne, zda je možné požadované nemovitosti přímo vydat, nebo zda dědicům místo toho náleží náhrada.
  • Úspěch zaznamenala Kammerlanderová v roce 2008, kdy jí liberecký krajský soud přiznal čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Průlomový rozsudek následně potvrdil i Ústavní soud. Les byl zkonfiskován stejným dekretem jako Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky.
  • V červenci 2011 pak soud v Semilech potvrdil nárok Kammerlanderové na pozemky a nemovitosti, jichž se domáhá. Soud jí potvrdil nárok na většinu nemovitostí s výjimkou pozemků v Turnově - Daliměřicích, kde Kammerlanderová žalobu stáhla kvůli mimosoudnímu vyrovnání. Krajský soud v Hradci Králové ale verdikt zrušil a kauzu do Semil vrátil s tím, že soud musí znovu přezkoumat, zda byly splněny všechny restituční podmínky.
  • Kromě Hrubého Rohozce a dalšího majetku na Turnovsku rod požadoval i navrácení pozemků a nemovitostí na Jablonecku. Původně žádal i o renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku s lesy a polnostmi a majetek ve Vrchoslavicích na Prostějovsku (dědictví Karla Des Fours Walderode po strýci), později se však nároku vzdal. Rod požadoval i majetek na Liberecku. "Otázky navrácení majetku na Liberecku už jsou pravomocně uzavřené, řekl v roce 2015 serveru iDNES.cz právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk.
  • V říjnu 2015 Okresní soud v Jablonci uznal nároky Johanny Kammerlanderové na vrácení některých menších pozemků na Jablonecku. I zde odvolací soud vrátil kauzu k novému projednání. Zároveň ale potvrdil, že restituční podmínky pro navrácení majetku jsou splněné. Už v roce 1993 dostal Karel Des Fours Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
  • Případ Walderode provázely od počátku spory o občanství hraběte a jeho spolupráci s nacisty. Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. V roce 1947 úřady Walderodemu československé občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu čs. občanství opět vrátilo a Walderode zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.
  • Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Podle slov soudce Jaroslava Kneře z října 2015 se ale nic takového neprokázalo. "Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna," uvedl jablonecký soudce v roce 2015. Podstatné pro něj bylo šetření čs. úřadů krátce po válce. "Nelze se domnívat, že by jakkoliv stranily osobám německé národnosti, spíše jejich chování v době okupace posuzovaly velmi kriticky. Přesto v osobě Walderodeho byl závěr příznivý," řekl.
ČTK