V Česku je už 10 ohnisek ptačí chřipky v šesti krajích, nově i v Moravskoslezském |
„Chovatel nahlásil úhyn 12 ptáků z celkového počtu přes 400 kusů drůbeže, šlo o slepice, husy, kachny a krůty,“ uvedl k osvětimanskému ohnisku Vorlíček. Laboratoř následně potvrdila subtyp chřipky H5N8, zbývající drůbež byla vybita.
„Stejně jako v předchozích případech bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření. V jejich rámci bude zejména omezen pohyb drůbeže do a z pásem a budou provedeny soupisy chovů drůbeže,“ dodal mluvčí.
Podle ředitele SVS pro Zlínský kraj Františka Mahdalíka v ochranném pásmu žádný velkochov drůbeže není. „V pásmu dozoru velkochovy jsou, a to ve Stříbrnicích a Boršicích. Platí tam zpřísněná opatření týkající se biologické bezpečnosti, to znamená, aby tam nebyl kontakt s volně žijícím ptactvem,“ řekl dnes ČTK Mahdalík. Vzhledem k tomu, že jsou oba chovy v halách, neměly by podle něj mít se zamezením kontaktu problém. Ošetřovatelé v chovech nyní musejí podle ředitele klást větší důraz na převlékání nebo dezinfekci.
Nákaza se do chovu v Osvětimanech podle Mahdalíka dostala s největší pravděpodobností od volně žijícího ptactva. „Utracená drůbež byla odvezena asanační službou na likvidaci do kafilerie,“ doplnil Mahdalík.
Ptačí chřipku identifikovali již v sedmi krajích
Ohniska v chovech jsou v ČR nyní v sedmi krajích, kromě Zlínského také ve Středočeském, Moravskoslezském, Jihočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji a na Vysočině. U volně žijících ptáků se choroba potvrdila také v Libereckém, Olomouckém, Zlínském a Ústeckém kraji a v Praze. Nově také u dvou labutí na Chomoutovském jezeře u Olomouce a u jedné labutě v Hynkově u Olomouce. V minulém týdnu se pak vyskytla ve Zlínském kraji u labutě u Novoveských štěrkových jezer v katastru Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku. Podle Vorlíčeka se nově také potvrdila u uhynulé labutě, která byla nalezena na Stříbrném jezeře u Opavy.
Rusové hlásí první přenos ptačí chřipky na člověka. Nakazilo se sedm pracovníků drůbeží farmy |
Agrární komora ČR dříve upozornila na to, že chovatelé v českých komerčních chovech dodržují vysoké standardy biologické bezpečnosti. Počet ohnisek chřipky v českých malochovech podle její mluvčí Barbory Pánkové narůstá, což na komerční chovy ekonomicky významně dopadá.
Veterináři doporučují drobným chovatelům drůbeže, aby ji drželi v uzavřených prostorech a chránili ji před kontaktem s volně žijícími ptáky. „Zároveň vyzýváme občany, aby v případě nálezu uhynulých volně žijících ptáků v této oblasti ptáky nesbírali, ale informovali o této skutečnosti místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ uvedl už dříve ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Bulharsko utratí přes 160 000 kachen kvůli ptačí chřipce. Obě zasažené farmy mají stejného majitele |
V ČR se ptačí chřipka kromě loňska, kdy museli veterináři vybít kolem 137 000 ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017. Muselo se tehdy utratit 98 000 ptáků, většinou ve velkochovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy. Choroba je nebezpečná pro ptáky, dosud se předpokládalo, že se na lidi nepřenáší. V únoru ale oznámilo Rusko, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka.
Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé se spotřebitelé nemusí obávat, přenos choroby nikdy nebyl prokázán z člověka na člověka ani ze zpracované drůbeže na lidi.
