Opět ztrácíme svobodu, hlásal Okamura u Hlávkovy koleje. Na Národní poslal květiny

„Připomínáme si hrdinný a statečný boj za svobodu a demokracii. Myslím si, že tato témata jsou stále aktuální. Opět totiž ztrácíme svobodu. To, za co jsme bojovali kolem roku 1989, to, co jsme společně prosazovali. Aby byla demokracie a svoboda slova,“ řekl Okamura.

„Dnes se v podstatě vyhazují lidé z práce za určité názory a hrozí i vězení za určité názory. Ta témata jsou stále aktuální. Je potřeba pořád citovat odkaz tohoto svátku,“ dodal.

171 fotografií

Předseda Sněmovny také kritizoval pískání na politiky za odlišné názory.„Je to svátek, kdy si připomínáme boj za svobodu a demokracii, takže by bylo pro mě lepší, kdyby lidé s jinými názory třeba na sebe nepískali. Moc nejsem pro to, aby se za odlišné názory pískalo, ale aby se odlišné názory respektovaly,“ řekl Okamura, který je často kritizován například za to, že na sociálních sítích maže odmítavé komentáře ke svým příspěvkům.

Šéf hnutí SPD před kolejí narazil na odpor. „Je to hanba. Je to hanba, že pomáháte Babišovi. Jseš zmetek slizkej,“ pokřikoval na Okamuru postarší pán.

Okamura čelí kritice, že nešel na Národní třídu

Předseda STAN Vít Rakušan kritizoval Okamurovu neúčast na pražské Národní třídě, která je tradičním centrem připomínky událostí z listopadu 1989. „To, že nepřijde 17. listopadu předseda Poslanecké sněmovny na Národní třídu, považuji opravdu za ostudu a za věc, která je bezprecedentní,“ prohlásil Rakušan.

Kritikou nešetřila ani Okamurova předchůdkyně v čele Sněmovny. „Mrzí mě, že současný předseda Poslanecké sněmovny nechápe důležitost tohoto svátku. A jestli se dnes neukáže, chápu to jako urážku celé instituce,“ vyjádřila se novinářům Markéta Pekarová Adamová.

Okamura reagoval tím, že k Hlávkově koleji chodí už několik let a jeho voliči to vítají. „Mají pocit, že se na rok 1939 trochu zapomíná,“ řekl novinářům. Je podle něj potřeba připomínat si obě data. „Kdo má čas, tak by měl jít tam, kdo má čas, tak by měl jít zase jinam a připomenout si to i to. A nehodnotit, kdo, kam a jak,“ podotkl.

K památníku na Národní poslal květiny. Doufá, že je nikdo nevyhodí jako před několika lety. „Květiny na pietních místech bychom si vzájemně také vyhazovat neměli,“ dodal.

Okamura prostřednictvím mluvčí předem oznámil, že návštěvu Národní třídy neplánuje. Zúčastnil se piety u Hlávkovy koleje a vzpomínkové akce na oběti nacistů z roku 1939 v ruzyňských kasárnách.

Komunisté se u koleje hádali se studenty

Na pietní místo dorazili i zástupci KSČM se skupinou podporovatelů strany. K přítomným následně promluvil místopředseda komunistů Milan Krajča.

„Hrdinů, kteří vzešli z řad akademické obce, byla celá řada. My si připomínáme jejich statečnost a jejich hrdinství nejen v souvislosti se 17. listopadem, ale i se stále trvající potřebou postavit se proti nebezpečí útoku na demokratická práva a svobody, nebo v souvislosti s tím, že nebezpečí fašismu je stále živé,“ řekl během svého proslovu Krajča.

8 fotografií

Zástupci KSČM se zde zdrželi jen několik minut. Po krátkém vystoupení Krajči se mezi podporovateli strany a skupinou přítomných studentů kritických vůči KSČM strhla slovní roztržka. Obě strany sporu na sebe pokřikovaly nadávky a situaci musela uklidňovat policie.

„Co to meleš?“ vykřikl na Krajču jeden ze studentů Západočeské univerzity. „Oslavujete studenty a přitom jste jim zakazovali studovat,“ ozývalo se z davu. „Vypadněte,“ reagovali naopak podporovatelé komunistů.

„Byl tady člověk, který narušoval pietní akt. Domnívám se, že je to naprosto něco nevhodného a hanebného. Narušování pietního aktu je nepatřičné a je to hanbou dotyčného,“ sdělil reportérce iDNES.cz svůj nesouhlas místopředseda KSČM Krajča v reakci na pokřiky studentů směřované na jeho osobu.

Jeden z protestujících pro iDNES.cz vysvětlil, proč se mu počínání komunistů nelíbí. „Před kolej jsem přišel protestovat ne z toho důvodu, že bych bral jako špatný akt připomínání si památky Jana Opletala. Ale považuji za pokrytecké, že tak činí komunisté, protože sami mlátili studenty za komunistického režimu. Podporují ruský režim Putina, který studenty taky omezuje, mlátí a posílá na Ukrajinu jako vojáky. Takže mi tohle přijde jako naprostá neúcta k tomu, co Opletal zanechal jako odkaz,“ řekl student, který se účastnil slovní roztržky během projevu zástupců KSČM.

Vyzdvihování významu vzdělání

Další řečníci vyzdvihovali význam vzdělání. Poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu.

Předseda Akademie věd Radomír Pánek připomenul, že studenti v listopadu 1939 projevili odvahu postavit se nacistickému režimu a mnozí za to zaplatili životem. „Svoboda přestane existovat, pokud ji přestaneme chránit a hájit,“ řekl a vyzdvihl význam vysokých škol. „Jen tam, kde lidi mluví spolu, má demokracie šanci. Odkaz 17. listopadu vyzývá, abychom kriticky přemýšleli, pochybovali a hledali řešení v dialogu,“ dodal.

Prezidentka Evropské studentské unie Lana Parová v oficiálním vystoupení řekla, že jsou to vždy studenti, kteří se vzbouří. Zmínila nynější situaci Maďarsku, v Srbsku a v Gruzii. „Svět, kde se nebojí studenti ozvat, je světem, který má naději,“ uvedla.

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková vyzdvihla Opletala jako symbol statečnosti a lidské důstojnosti a zmínila také tragickou střelbu na Filozofické fakultě, při níž 21. prosince 2023 zemřelo 14 studentů a pedagogů. „Naše nedávná zkušenost z prosince 2023 nám ukázala, jak křehké je lidské společenství, ale také jakou sílu máme, když stojíme při sobě,“ uvedla. Univerzity podle ní musí zůstat místem, kde se bude svobodně myslet a kde se bude svoboda chránit.

Po pietě u Hlávkovy koleje vyrazil průvod desítek převážně mladých lidí k pamětní desce Jana Opletala v Žitné ulici. Před položením věnců v Žitné promluvil rektor Univerzity obrany Jan Farlík. Bojovat za demokracii a svobodu lze podle něj vícero způsoby. Na začátku je vždy dobré zvolit ty mírumilovné. Případ studenta Jana Opletala ale podle něj ukazuje, že ne všechny režimy lze přesvědčit mírumilovnou formou, například ten nacistický nebo komunistický nikoliv.

„V současné době ale dochází k dalším událostem a já pevně věřím, že to neskončí tak, že bychom museli nejen vyjít do ulic a mírumilovnou formou demonstrovali, ale že nedojde k něčemu horšímu, kdy bychom my vojáci museli bránit svobodu se zbraní v ruce,“ uzavřel Farlík.

U pamětní desky Jana Opletala promluvili také studenti ze Slovenska. Místopředsedkyně Studentské rady vysokých škol Sofia Šillerová řekla, že v dnešní době čelí studenti výzvám, které jsou podle ní možná tiché a nenápadné, ale o to nebezpečnější.

„Do společnosti se vrací polarizace, extremistické názory a nedůvěra. Jak rychle se dokáže změnit jeden komentář na konflikt, jedna nepravda na strach, jedno slovo na zbraň. Nenechme nikoho, aby nám říkal, že se k věcem nemáme vyjadřovat, že jsme příliš mladí nebo že nemáme dost zkušeností,“ řekla Šillerová.