Unikát, jaký nemá obdoby, říkají odborníci o Světelském oltáři. Ale zároveň řeší problém: Jak ho přiblížit veřejnosti.
BRNO/ADAMOV Rakušané se ani po 150 letech nesmířili s tím, že se takového unikátu zbavili. Hodnotu gotického Světelského oltáře se nikdo neodvažuje odhadnout. Odborníky stále překvapuje, jak významné dílo se skrývá v novogotickém kostele v Adamově u Brna.
Ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Petr Kroupa přímo tvrdí, že oltář patří mezi nejvýznamnější památky Moravy. „Tady v Adamově byl po léta zastrčen,“ míní. A to je velký problém. „Skrývali ho. Ve městě byla zbrojovka, nikdo neměl zájem, aby se o něm vědělo,“ míní.
Když se nedávno adamovský farář Jiří Kaňa pokoušel navázat kontakt s řádem v rakouském Zwettlu, kde oltář vznikl a podle jehož českého překladu má název, narážel. „Je to velice citlivé. Uvědomují si, o jakou hodnotu v polovině devatenáctého století přišli, když ho ve finanční tísni prodali,“ připomíná. „Už ale začali komunikovat, byli se tu i podívat,“ řekl LN. Na vrácení skvostu však nemají nárok - dostali ale alespoň obří fotografii skvostu pořízenou před právě skončeným restaurováním.
Neznámí tvůrci si hráli i s detaily, jako jsou vrásky
Karel Severin, který koordinoval restaurátorské práce, připomíná, že podobné dílo nevzniklo před Světelským oltářem ani po něm. „Po roce 1530 už to, co můžeme označit za gotický manýrismus, končí. Další sochaři a řezbáři pracovali s tím, že výsledný efekt dokončí nátěr - tady lze ale sledovat každou žilku na tváři i na ruce, vrásky, skoro až otisky prstů, vše provedené do dřeva. Jen na několika místech použili pro zvýraznění barvu,“ uvádí. Jako na jednom z mála oltářů je na něm svatá Trojice zosobněná třemi mužskými postavami.
Oltář bylo po letech chátrání třeba rozebrat, zbavit červotočů a dřevokazných hub, jako velkou skládačku doplnit opadané součásti na původní místa. „Díky tomu jsme ale měli jedinečnou příležitost poznat tu mistrovskou práci - na oltáři je 51 figur, ale minimálně čtyři nejsou za běžných okolností vidět,“ připomíná Severin.
Jak ho představovat? U chrámu není ani záchod
Lidé, kteří mají o oltář zájem, dnes mohou narazit. „Mohou se na něj podívat od chrámových dveří, jsou tam základní informace i telefony na ty, kteří je případně provedou,“ říká farář Kaňa. Pravidelná průvodcovská služba ale chybí, stejně jako zázemí. Městský úřad teď alespoň domluvil, že hostům poslouží alespoň záchodky u nedalekého hřiště. „V plánu máme rekonstrukci okolního prostranství,“ slibuje místostarosta Miroslav Čuma. Má důvod - Jihomoravský kraj totiž podle radního Jana Letochy připravuje návrh na prohlášení oltáře za národní kulturní památku.
Dílo je jen torzem původního oltáře
Světelský oltář stál původně v rakouském Zwettlu (Světlé). Vznikl v letech 1516 až 1525, už v roce 1732 ho ale nechali mniši demontovat. Ze sedmnáctimetrového oltáře nechali jen střední část odsunutou do boční kaple, zbytek zničili. O 120 let později oltář prodali do Vídně, a tam ho kníže Lichtenstein koupil pro nový adamovský kostel jako boční oltář. Rakušané si později uvědomili cenu oltáře a opakovaně ho neúspěšně chtěli vrátit. Autoři oltáře nejsou známi, truhlář Andreas řečený Morgenstern, vydávaný za tvůrce, vyrobil jen skříň.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
