ODPOVĚĎ (14.7.2009 10:55) V této chvíli ne. Podle příslušných procesních pravidel se na publikaci nálezu musí shodnout obě strany, případně může být publikováno i z jiných vážných důvodů (např. v souladu se zákonem o veřejném přístupu k informacím).

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:04) Rozumím. V každém sporu jeden žaluje a druhý se brání. A pokud se ubrání úspěšně,nemusí platit a může takto "ušetřené" peníze utratit jinak - např. v případě státu postavit nemocnici nebo, jak jsem se v souvislosti s Invesmartem dočetla, snáze uvolnit peníze na pomoc po povodních. Čili, i ušetřené peníze jsou peníze, a proto se to snad dá nazvat výhrou. Pokud jde o ten Vámi tázaný seznam, myslím, že Ministerstvo financí celkem pravidelně uvádí počty arbitráží, včetně stavu řízení.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:14) To určitě nejde takto říci. Každé řízení je jedinečné a v každém úspěch závisí na spoustě rozdílých okolností, někdy i na náhodě. Na tu náhodu se připravit nedokážete, více či méně dobře můžete ovlivnit ten zbytek. Ale znovu opakuji, že to neznamená, že kdo je v jednom řízení neúspěšný, je neschopný.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:23) Je to v mnohém odlišné. Délkou,objemem dokazování, samozřejmě jazykem jednání. Pro mě asi největší rozdíl je dán právě mezinárodním chrakterem řízení. Každá ze stran, a samozřejmě i arbitři, kteří jsou každý z jiné země, si s sebou do řízení nesou vlastní kulturu, způsob uvažování i etická měřítka.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:32) Právní firma, ve které pracuji - Weil, Gotshal - patří k těm "státním" v mezinárodních investorských sporech (tj. vystupuje pravidelně na straně států, nikoli investorů). Mimochodem, tohle dělení platí napříč téměř celým právnickým světem - buď zastupujete téměř výhradně investory, nebo téměř výhradně státy). Za Českou republiku tohle byla naše první. Pokud jde o ty změny, pak myslím, že ty poslední dva ukončené spory byly opravdu hodně motivovány předchozími, pro Českou republiku neúspěšnými. Prostě to byl pokus svézt se na precedentu. Z hlediska státu asi horší pozice (protože mezinárodní právo na precedentech funguje), nicméně stejně tak zjevně platí, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:39) Bylo, ovšem jen do té doby, než si uvědomíte, že tu jsou dvě strany, každá z jiného státu, a každá by se jistě chtěla spíše soudit u toho "svého" soudu. Z toho vlastně mezinárodní arbitráž původně vznikla - jako neutrální fórum. Již od dob socialismu (protože první dohody o ochraně investic byly uzavřeny před rokem 1989) se tak stát ve větším čin menším rozsahu podroboval dohledu takového neutrálního orgánu. V dnešním globálním světe to možná platí tím spíše. Je to vyjádření otevřenosti světu, které se nám většinou líbí, někdy ne, ale oddělit to od sebe asi nejde.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:41) Obchodní riziko kryté není. Musí k tomu přistoupit zásah státu, který musí být protiprávní.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:45) Je mnoho způsobů, jak stát může v řízení postupovat. Řada zemí (zejména latinsko-amerických) skutečně používá v mezinárodních arbitrážích přímo vlastní aparát. Česká republika touto cestou, pokud vím, nikdy nešla. Druhou možností je nechat se ve věci zastoupit specializovaným týmem, v němž pravidelně nebudou jen právníci, ale i jiní specialisté, podle věcné podstaty toho, oč v řízení jde. Přináší to větší pravděpodobnost lepšího výsledku.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:48) Zálěží na problému, o který Vám jde. Specializace dorazila i mezi právníky. Ale klidně se stavte.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:53) Jsou v podstatě dva typy procesních předpisů, které se používají: pravidla UNCITRAL a ICSID. Jedna vznikla jako konsensus v rámci OSN, druhá v rámci Světové banky. Obě naleznete na webových stránkách těchto institucí. Na pravidla odkazují přímo příslušné dohody o ochraně investic, takže v tomto smyslu ČR vázána je. Pochybení asi zobecnit nejde, každý případ je totiž vysoce specifický svými skutkovými okolnostmi. Domácí právo z pohledu mezinárodního právoanení "právo", ale faktum, takže porušení se vždy musí týkat mezinárodního práva.

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:54) To hodně závisí na momentálním objemu práce, jsou "horší" období a "lepší" období. Jinak "normální" pracnoví dobu máme od 9 do 18,30 hod. (s pauzou na oběd, prosím)

ODPOVĚĎ (14.7.2009 11:57) Myslím, že zkušenosti z minulosti prospěly oběma kategoriím - právníkům i státním úředníkům.