Část kritiky, která zaznívá od opozice i Čechů uvízlých v regionu, považuje Tyleček za oprávněnou, a to především v otázce dostupnosti informací. Nouzová linka ministerstva podle nedělních údajů přijala přes sedm set hovorů, zhruba devadesát lidí se nedovolalo. Úřad se za to omluvil, zdůvodnil to vysokým náporem.
Podle Tylečka to ukazuje, že stát nebyl na nápor připraven dostatečně. „V logistické rovině vláda funguje, komunikačně ale vláda reaguje se zpožděním a nekoordinovaně. Krizový štáb se sešel až zhruba 30 hodin po začátku útoků, první tisková konference proběhla až v pondělí ráno. Vláda zatím dohání události, místo aby je řídila,“ hodnotí odborník na krizovou komunikaci.
Zmatek podle něj vyvolala i komunikace kolem evakuačních letů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nejprve uvedl, že se s nimi nepočítá, vláda je však o den později začala organizovat. „Základní pravidlo krizové komunikace zní: ‚Sděluj, co víš, a pojmenuj, co ještě nevíš‘. Prohlásit, že lety nebudou, a vzápětí je vyslat, nevypadá jako adaptace na měnící se situaci, ale jako nekompetence,“ říká Tyleček.
„Jako za covidu“
Státní komunikace v krizi musí být podle Tylečka konzistentní, srozumitelná a aktualizovaná v krátkých intervalech. Politolog a expert na krizovou komunikaci z brněnské Masarykovy univerzity Otto Eibl ale situaci hodnotí střízlivěji. „To vlastně není úplně jednoduchá otázka,“ reaguje na dotaz iDNES.cz, jak by měla ideální vládní komunikace v těchto situacích vypadat.
Komunikace v jakékoli krizi by podle něj však měla být včasná, relevantní a co nejvíce přesná. „To první se plus minus děje, u přesnosti jsou rezervy. Ale to není nic nového, co se premiéra Babiše týče, komunikuje stále stejným stylem,“ podotýká.
Přirovnává to k době covidu, kdy premiér chtěl osobně rozvážet zdravotnický materiál. „Teď to působí, jako by sám obvolával lidi v zahraničí a domlouval jim repatriaci,“ dodává Eibl.
Podle členky výkonné rady asociace PR - APRA Michaely Chrpové je u podobných scénářů důležitá důkladná příprava v rámci strategických témat a jasných komunikačních postupů. „V této době, kdy o krize není nouze, bychom měli více investovat do strategické komunikace zejména směrem k občanům. Improvizace je užitečná, stojí-li na pevném základu. Sama o sobě podrývá důvěru a vytváří chaos,“ tvrdí.
Kdo podle Chrpové adekvátně zareagoval, byly mobilní operátoři, kteří Čechům za hranicemi okamžitě nabídly volání a internet zdarma, aby mohli být co nejlépe informováni. „To je přesně příležitost, jak koordinovat aktivity institucí, soukromého sektoru a neziskových organizací ve prospěch občanů. Takové postupy musejí být ovšem předem naplánovány a v případě krize se jen aktivují. Tak jako třeba traumaplány ve zdravotnictví,“ uvádí.
Krize a Babiš na tenise? „Měli to zastavit“
Dopad na důvěru veřejnosti může mít podle Tylečka i nejednotná komunikace uvnitř vládního tábora. Zatímco Babiš s Macinkou vyjádřili pro americko-izraelský útok pochopení, šéf SPD a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura jej označil za porušení Charty OSN. Premiér navíc potvrdil, že vláda nebude stanoviska sjednocovat.
Izrael a USA v sobotu zahájily útok na Írán kvůli obavám z jeho jaderného programu. Teherán podniká odvetné údery pomocí raket a dronů na americké a izraelské cíle v regionu. |
„Pokud koaliční vláda nevysílá jednotnou linii ve věci mezinárodního konfliktu, který se přímo dotýká bezpečnosti českých občanů v zahraničí, vyvolává to u veřejnosti pochybnosti o tom, zda stát situaci skutečně drží pod kontrolou,“ říká Tyleček, podle kterého je takový moment „živnou půdou pro dezinformace a spekulace“.
Rozpaky podle něj vyvolaly i další momenty, včetně zřejmě předem naplánovaného sobotního facebookového příspěvku premiéra z tenisového kurtu. „Chyba byla v tom, že když vypukl mezinárodní konflikt, který přímo ovlivnil tisíce českých občanů, měl Babišův tým v rámci krizové komunikace naplánované příspěvky zastavit,“ uvádí.
Za problematické Tyleček označil také nedělní vystoupení Macinky v internetové televizi XTV, kde se o konfliktu nemluvilo, přestože tentýž den zasedal krizový štáb ministerstva. „Ministr zahraničí přitom v tu chvíli nese přímou odpovědnost za konzulární pomoc Čechům v zahraničí, komunikaci s velvyslanectvími a koordinaci repatriačních letů,“ upozorňuje.
Macinka se ke kritice, zda vláda podle něj situaci komunikačně zvládla, vyjádřil v pondělí na tiskové konferenci vlády. „Včera (v neděli) jsme měli krizový štáb na ministerstvu zahraničních věcí, protože situaci řešíme. Dojímá mě kritika opozice, která kritizuje i to, že jsou na obloze mraky. Měli jsme krizový štáb, který sloužil k tomu, abychom byli lépe připraveni na dnešní (pondělní) Bezpečnostní radu státu. Krizový štáb jsme neměli proto, abychom pak něco vykládali novinářům,“ řekl.
„Zaprvé, novináři nemají nárok na informace kdykoliv se jim zamane. Zadruhé, já jsem hned po krizovém štábu zúčastnil jednání ministrů zahraničních věcí, proto jsem nešel na nějakou tiskovou konferenci, u níž ani nevím, proč se konala. Respektive vím, protože vy jste ji chtěli,“ doplnil.
Ministerstvo zahraničí podle Macinky dlouhodobě varovalo před cestami do regionu.
Kritiku odmítl také Babiš. V úterý ve Sněmovně uvedl, že vláda situaci řeší od soboty. „Není pravda, že systém Drozd nefunguje. Pravda je taková, že systém eviduje veškeré hovory, a kdo se nedovolá, tak mu voláme nazpátek,“ řekl.
Nabízí se modernizace systému
Ministerstvo zahraničí dlouhodobě vyzývá občany cestující do rizikových oblastí, aby se registrovali do systému Drozd, který umožňuje v případě krize rychleji navázat kontakt. Nyní se ale znovu nabídla otázka, zda jsou současné kanály dostatečné, nebo zda by stát neměl přijít s modernějším řešením, například mobilní aplikací s notifikacemi.
Podle odborníků by digitalizace dávala smysl, má však své limity. „Aplikace funguje jen tehdy, když ji lidé mají nainstalovanou a povolenou – a to předem, ne až v den, kdy vypukne krize. Závislost na internetovém připojení je v oblastech s výpadky infrastruktury problém,“ upozorňuje Tyleček. Připomíná také, že jakýkoli státní nástroj pracující s lokačními daty občanů přináší legitimní otázky ochrany soukromí.
Také Chrpová připouští, že modernizace by mohla být jednou z cest. „Na druhou stranu při výpadku internetu ve chvílích krize jsou SMS možná o něco lepším formátem,“ říká. Podle ní má Česko dostatek technologických firem i institucí, které by dokázaly funkční nástroj pro krizovou komunikaci vytvořit. „Ale nejdřív musí vláda udělat první krok, a to přiřadit strategické komunikaci důležitost a zdroje, abychom takové věci mohli pro společnost vyvíjet,“ dodává. Vláda začátkem ledna odbor strategické komunikace státu zrušila, premiér jej označil za nepotřebný.
