Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Online radikalizace, podpora Ruska. Vnitro vyjmenovalo, jaká rizika Česku hrozí

  14:34
Antisystémová hnutí v Česku slábnou, píše ministerstvo vnitra v nové zprávě o extremismu. Ve druhé polovině loňského roku vzrostlo riziko kvůli útokům na demokratické instituce, za problém resort považuje také online radikalizaci jednotlivců. Loni policie evidovala 159 nenávistně motivovaných trestných činů, stíhala kvůli nim 119 lidí.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Většina extremistických a xenofobně populistických subjektů svými aktivitami usnadňuje hybridní působení cizích zemí namířených proti naší republice. Pokud bychom tohle riziko podcenili, nebo dokonce bagatelizovali, mohlo by to mít pro Česko fatální dopady,“ říká ministr vnitra Vít Rakušan.

Xenofobně populistické a extremistické skupiny vyjadřovali ve druhé polovině loňského roku podporu ruskému režimu, a to zejména v online prostředí. Hlavní protagonisté se infiltrovali do videoherní komunity, kdy oslovili mladé lidi a radikalizovali je.

Právě online radikalizace je podle závěrů zprávy vážným rizikem, protože může ovlivnit i jednotlivce, kteří by se jinak k žádné extremistické skupině nehlásili. „Výrazným nebezpečím zůstávají online platformy v prostředí pravicových extremistů. V neonacistickém prostředí dochází v online prostoru k radikalizaci prostřednictvím myšlenek propagujících urychlení společenských změn přímými násilnými akcemi,“ stojí ve zprávě ministerstva vnitra.

Rovněž se objevují informace o projevech radikalizace či sympatiích k pravicovému extremismu na českých školách. Nacismus, neonacismus a jeho protagonisté mohou i díky internetu nacházet své obdivovatele i v řadách dětí a mládeže bez vazby na českou neonacistickou scénu.

Trestná činnost

Za celý loňský rok policie evidovala 159 nenávistně motivovaných trestných činů, z toho 88 jich bylo objasněno. V této souvislosti policie stíhala celkem 119 lidí. Nejčastěji šlo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a proti jednotlivci.

K největšímu množství nenávistně motivovaných skutků došlo v Praze (72) a dále pak v kraji Jihomoravském (12). Nejvíce stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků bylo evidováno také v Praze (29), dále pak v Ústeckém (14) a ve Středočeském kraji (13).

V druhém pololetí roku 2024 resort registroval pokračující výpady proti Ukrajincům. „Protiukrajinské projevy předčily incidenty s anticiganistickým, antisemitským či homofobním podtextem,“ stojí ve zprávě.

Pokud jde o antisystémové hnutí, došlo ve druhé polovině loňského roku k částečnému utlumení jeho aktivit. Podle ministerstva vnitra je to způsobeno tím, že někteří jeho představitelé museli za své dřívější aktivity čelit trestním řízením. Resort uvádí, že hnutí ve sledovaném období například nedokázalo uspořádat významnější veřejnou akci.

Autor: