Na jaře 1994 se většina lidí, kteří měli to štěstí, že měli přístup k internetu, připojovala pomocí modemů. Nejenže to bylo spojení velmi nestabilní, ale také pomalé, a to i přesto, že se v té době začaly prosazovat složitě strukturované stránky s množstvím obrázků. Inženýři Jon Stephenson von Tetzchner a Geir Ivarsoy z norské firmy Televerket (dnes Telenor) začali přemýšlet: pokud nemůžeme odstranit závislost na rychlosti připojení, zkusme alespoň minimalizovat čas, který prohlížeč potřebuje k vykreslení stránky. Výsledkem jejich snažení byla první verze prohlížeče Opera a o rok později založení softwarové firmy Opera Software.
Opera se nikdy nestala miláčkem davů. I aktuální čísla mluví za vše: globální podíl tohoto prohlížeče je 0,7 procenta, což ho řadí na poslední místo i za nedávno vzniklý Google Chrome. O něco lepší je situace v Evropě, kde se odhaduje, že Operu používá asi sedm procent internetových surfařů.
Za tento neutěšený stav si do jisté míry může firma sama. Po dlouhá léta totiž nabízela Operu jako adware - tedy zdarma, ale při surfování jste museli překousnout reklamní pruh s bannery v záhlaví. Ten šlo odstranit zakoupením plné verze. Tento obchodní model fungoval až do začátku tisíciletí, kdy se s příchodem Firefoxu mnoho uživatelů přiklonilo k této variantě.
I přes svůj mizivý podíl je však Opera, a zvláště pak její nové verze ostře, sledovaným softwarem. Už mnohokrát během své existence přišla s vylepšeními, která se později stala standardem pro všechny browsery. Mezi nejvýznamnější patří zcela jistě navigace pomocí panelů: každou novou webovou stránku není nutné otevírat v novém okně prohlížeče, ale pouze v novém panelu (záložce). Stejně tak ovládání pomocí gest myši je velice návykové a kdo si jej jednou vyzkoušel, těžko se vrací ke klasickým způsobům. Dnes se však na místo inovátora tlačí Google se svým Chrome, Firefox se rovněž snaží přinášet nová a nová vylepšení stejně jako Microsoft, který se po dlouhých letech stagnace začal plně věnovat vývoji a vylepšování svého Exploreru.
O Opeře je tak v poslední době slyšet spíš z tiskových prohlášení, která po Evropské unii požadují regulaci trhu s prohlížeči. Poslední z takovýchto návrhů vyzníval v tom smyslu, že pokud bude Microsoft k Windows i nadále přidávat Explorer, pak by měl povinně integrovat i prohlížeče třetích stran, tedy i Operu. Tomuto návrhu se však nedává sebemenší šance na úspěch.
Zatímco v desktopovém prostředí patří Opera k minoritním prohlížečům, v oblasti mobilních telefonů zaznamenala neobvyklý úspěch a také zde nastavuje standardy. Na počátku byla snaha zrychlit načítání webových stránek do mobilních telefonů, bylo však potřeba řešit i další problémy: jak dostat složitě strukturovanou stránku na malý displej telefonu a jak udržet náklady na připojení ve snesitelných mezích?
Vše vyřešilo zavedení prostředníka: data se do mobilu nenačítají přímo, ale přes server, který zjednoduší formátování a odstraní přebytečná data. Opeře Mini také pomohli sami operátoři, kteří začali nabízet cenově zvýhodněné nabídky pro přístup na internet prostřednictvím tohoto prohlížeče. Ten tak i v současnosti zažívá prudký vzestup popularity - například meziroční nárůst mezi březnem 2008 a 2009 činil 157 procent.
