Jednání se zřejmě bude týkat i dluhopisové novely o České národní bance (ČNB), do videokonference se podle středečních slov ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zapojí i guvernér České národní banky Jiří Rusnok, aby věc vysvětlil. Ministryně chce, aby Sněmovna schválila změnu rychle, část opozice se záměrem nesouhlasí.
Ekonom, lékař či voják. Opozice nabídla jména pro doplnění krizového štábu. KSČM zvažuje nominaci Ondráčka |
Předseda lidovců Marian Jurečka před schůzkou upozornil, že se objevují právní analýzy, podle nichž velký počet firem či živnostníků v nejvíce postižených sektorech nebude s největší pravděpodobností moct žádat žádnou náhradu škody za vládou uzavřené provozy. Je proto připraven požádat o svolání mimořádné schůze Sněmovny. Situace podle něj existenčně ohrožuje statisíce lidí.
„Na dnešní schůzku s premiérem jdu s jasným požadavkem, aby vláda zajistila přímé kompenzace podnikatelům,“ uvedla před jednáním předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dodala, že zákon o ochraně veřejného zdraví, na základě něhož vydalo ministerstvo zdravotnictví mimořádná opatření účinná od úterý, vůbec nepočítá s náhradou škod podnikatelům. Vláda podle ní podnikatele podrazila.
Piráti podle jejich předsedy Ivana Bartoše otázku kompenzací premiérovi už předkládali. „Budeme se na ně premiéra s dalšími parlamentními stranami ptát a chtít jasné odpovědi a záruky pro lidi a firmy,“ uvedl na Twitteru. Za podraz označil záměr vlády vyhnout se kompenzacím také předseda ODS Petr Fiala. „Podnikatelé za současnou situaci nemohou. Vláda s nimi nemůže takto zametat,“ uvedl.
Strany nechtějí přistoupit ani na rychlé projednání novely upravující vztah ČNB k dluhopisům. Vydáváním dluhopisů chce ministerstvo financí uhradit letošní deficit státního rozpočtu. Vláda ho v pondělí zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 200 miliard korun. V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrovými družstvy. Schválení novely toto omezení ruší, a centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů.
