Zatímco v pondělí předvedl František Straka názorový veletoč v podobě navržení Massima Moralese za svého asistenta, o den později už nic podobného nezopakoval. Naštěstí. Straka na utkání s Maltou správně nepozval ostřílené harcovníky a vsadil na neznámé tváře. Proti slabé Maltě si to ostatně může dovolit.
Klepat na čelo si můžete snad jen v případě Benáta, ale jinak se Strakovi nedá upřít, že z možných adeptů vybral skutečně ty nejvhodnější. Na rozdíl od svého předchůdce konečně povolal Šimůnka a Hübschmana, byť mu situaci notně ulehčily úspěchy jejich klubů. Vzpomněl si na i Jiránka s Jarošíkem, na které se už v národním týmu bůhví proč zapomnělo. Není zvláštní, že až „provizorní“ kouč zjistí, že oba hráči už reprezentační kariéru zabalili?
I kdyby nic víc Straka nedokázal, jeho nominace alespoň ukázala českému týmu jednu z cest, kudy dál. Má to jen jeden háček. Od léta ji dost možná bude prošlapávat zase někdo jiný.
