O tom, že bude potřeba obnovit oblouky významné pražské památky, se hovořilo už v minulosti. Dobu nově plánované rekonstrukce magistrát odhaduje na 20 až 30 let, a to v řadě etap. Prvním krokem má být výměna ledolamů, které jsou staré jen zhruba dvacet let.
Karlův most vydrží jakoukoliv velkou vodu, myslí si jeho správce |
„Dřevo použité pro jejich výrobu je naprosto nevhodné. Zároveň proběhne důkladná kontrola a pasportizace všech cca 66 tisíc kusů kvádrů. Práce začnou na oblouku na Malé Straně a vyzkoušené technologie se následně využijí i pro zbytek mostu, kde budou práce značně obtížnější,“ uvedl pro server Lidovky.cz radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu Jan Wolf.
Panorama bez narušení, slibuje Praha
Uvažuje se i o výměně podstavců pod sochami. Pokud jde o omezení spojená s opravami, magistrát je ještě nedokáže vyjmenovat. „To závisí právě na zmíněném postupu, který zvolíme. Vše bude vedeno tak, abychom nebránili panoramatickému výhledu na most a Hradčany. Nicméně předpoklad je, že práce začnou do konce příštího roku,“ sdělil Wolf.
Podle ředitele odboru památkové péče Jiřího Skalického je vlastník mostu, který je národní kulturní památkou, ze zákona povinen pečovat o jeho dobrý technický i památkový stav. „Skutečnost, že se most musí opravovat nejenom jako památka, ale i technické zařízení, brali památkáři vždy na vědomí,“ vyjádřil se šéf památkářů.
  |
Nyní dochází k monitorování situace v souvislosti s plánovanou opravou. „V návaznosti na nedávno zveřejněnou kategorizaci stavu mostů Karlův most nespadá mezi ty v havarijním či velmi špatném stavu, avšak je potřeba si uvědomit, že se jedná z velké části o historický architektonický objekt, což vyžaduje i bezprecedentní, pečlivý přístup se značnou spoluprací ze strany památkářů,“ vysvětlil Wolf.
Kontrola výdřevy
Oprava přehledně
|
Stav mostu nicméně magistrát kontroluje průběžně. Památkáři připomněli například nedávný monitoring stavu oblouku s číslem 14, který je nejvíce poškozen. „V roce 2016 proběhla kontrola výdřevy (zesílení a zpevnění stěn – pozn. red.) tohoto oblouku nad Čertovkou. Výdřeva byla částečně odkryta, byly provedeny sondy kamene pod výdřevou. Bylo konstatováno, že kámen i ochranná konstrukce jsou v dobrém stavu,“ líčil Skalický.
Od roku 2013 jsou také k dispozici metodické materiály k provedení průzkumných prací. Jde například o stavebně-historický průzkum, stavebně-technický průzkum a pasportizaci (technickou inventuru) prvků. Na základě výsledků mají technici navrhnout postup budoucí obnovy pláště Karlova mostu. Vznikne také projektová dokumentace, kterou musí odsouhlasit orgány památkové péče.
„Teprve poté bude jasnější, v jakém časovém horizontu bude most opravován, a zda a v jakém rozsahu bude omezen jeho provoz pro pěší. Vzhledem k předpokládané technické náročnosti oprav bylo po jednáních doporučeno započetí prací na oblouku číslo 15, který se nachází na malostranské straně mostu nad zpevněnou plochou, tudíž je nejlépe přístupný,“ vysvětlil Skalický, proč zatím nelze sdělit přesná omezení pro obyvatele i turisty.
Kritika předchozích oprav
Jedna z nejznámějších českých středověkých památek, po níž se v letních měsících projde až 30 000 lidí, prošla masivní opravou před deseti lety. Od srpna roku 2007 byla následující tři roky rekonstruována mostovka a zábradlí.
Karlův most, coby součást Pražské památkové rezervace i památky na Světovém seznamu kulturního dědictví UNESCO, dostal také novou hydroizolaci.
V průběhu konstrukce se objevila tvrdá kritika. Tu vyvolalo údajné vyjmutí velkého množství původních kvádrů, přičemž některé z nich byly bez zdokumentování zlikvidovány. Za takový postup dostala Praha vysokou pokutu, třebaže ji nakonec platit nemusela. Ministerstvo kultury v roce 2011 oznámilo, že je záležitost již promlčena.
Oprava Karlova mostu
Vedle údajné manipulace v dokumentech se kritika zaměřila i na řadu technických záležitostí. Památkářům vadilo například ne příliš dobře opravené zábradlí a opomíjení jimi daných kriterií. Po opravách, které vyšly na 200 milionů korun, sice do mostu přestalo zatékat, jeho plášť ale zůstal v zanedbaném stavu.
Významná pražská památka, která měří 520 metrů, platí za jedno z největších lákadel pro cizince. Jde o druhý nejstarší dochovaný kamenný most v Česku a jeho historie sahá až do roku 1357, kdy stavbu zahájil císař Karel IV. Dostaven v místě strženého Juditina mostu byl až na počátku 15. století. Do roku 1879 se jmenoval Kamenný.
Původně stál na kulatých kamenech podobných mlýnským kamenům. Po současných opravách se všechny původní kameny ukládají pro budoucí využití. Ve skladu na Šutce jsou zatím ty z opravy zábradlí. Inventář čítá asi 500 kusů.
Podívejte se, jak se stavěl Karlův most:
