Neděle 11. dubna 2021svátek má Izabela 17 °C polojasno Předplatné LN
PRAHA

Lidé ignorují bolest, aby nemuseli k lékaři. I nevinný problém může skončit špatně

ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA
Sedmapadesátiletý Bedřich z Prahy tráví svou pracovní dobu u počítače, ve volném čase ven moc nechodí. Proto když ho zničehonic začalo bolet lýtko, myslel, že si jen při odpolední procházce natáhl sval. Přestože mu noha otekla a několik dní se nelepšila, k doktorovi jít nechtěl kvůli obavě, že se u něj nakazí koronavirem. Nakonec však z ordinace odcházel s diagnostikovanou trombózou.

Nutné operace, nutně! Covid-19 válcuje ostatní nemoci a komplikuje život lékařům

S podobnými případy, kdy lidé akutní obtíže či bolest ignorují a odborníka navštíví až jako poslední možnost, se lékaři nyní setkávají často. Jde především o indispozice chronické nebo momentální, některé z nich se ale během relativně krátké doby mohou proměnit ve vleklou nemoc.

Graf.

Tuto zkušenost má ze své praxe i předseda České lékařské komory Milan Kubek. „Lidé odkládají návštěvu u lékaře, dokud to jde. Chodí často pozdě. Já jsem cévní lékař a v posledních týdnech jsem měl řadu pacientů, kteří přišli třeba s hlubokou flebotrombózou (hluboká žilní trombóza, při níž vzniká krevní sraženina a ucpává žílu – pozn. red.). Přišli poté, co několik dní doufali, že to prostě přejde,“ řekl pro Lidovky.cz.

V Británii skončí v nemocnici týdně 100 dětí s postcovidovým syndromem. Zasahuje hlavně nebělošskou populaci

Když pacient právě s trombózou nepřijde včas, je větší pravděpodobnost trvalého poškození končetiny. U neléčené trombózy navíc hrozí riziko plicní embólie, kdy se sraženina krve dostane do krevního řečiště plic a ucpe ho. Trombóza přitom hrozí častěji v zimních měsících, protože ji mohou způsobit teplotní rozdíly po příchodu zvenku do přetopených tramvají, obchodů či kanceláří. Často stačí jen chodit venku bez rukavic, když je velká zima.

Covid i jako výmluva

Lidé se báli chodit k lékaři hlavně během první vlny epidemie, procento odložených preventivních prohlídek dosahovalo padesátky. To se zlepšilo, jak potvrzují odborníci z terénu, ale stále je třeba odbourat to, aby neodkládali akutní zdravotní indispozice na později. Třeba bolest zubů, svalů, kostí nebo dušnost či únavu.

Jak daleko to může zajít, dokládá tragický příběh zpěváka skupiny Spirituál kvintet Dušana Vančury, který zanedbal zánět zubu. Na jaře se tak bál jít s bolestí k doktorovi, aby nechytil covid, až mu absces způsobil otravu krve, jíž podlehl.

Covid ohrožuje kuřáky. Ti ale kvůli vystresování spíš kouří víc než obvykle, varuje lékařka

Pacienti mají různé důvody, proč odborníka navštívit nechtějí. Nechodí zpravidla ti, kteří péči o zdraví zanedbávají i v neepidemické době, covid ale poskytuje výmluvu jim i lidem se spíše vlažným přístupem, kteří na prevenci chodí, ale ne tak často, jak by měli.

„Je určité spektrum pacientů. Ti, kteří o sebe opravdu dbají, chodí včas, mají o sebe strach, takže přijdou bez ohledu na to, co se děje okolo. A potom máte lidi, kteří přijdou pozdě a ani žádný covid být nemusí. Protože to zanedbají, podcení nebo se bojí doktorů, bojí se k lékaři jít. A takové spektrum lidí bude vždycky, i když tady covid nebude,“ vysvětlila pro Lidovky.cz předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.

Zrovna onkologie je příkladem oboru, kde odkládání prevence může mít dalekosáhlé důsledky. Screeningové programy dokážou odhalit i předchorobní stádia, tedy nálezy, které ještě nádorovým onemocněním nejsou. Již plánovaná vyšetření nebo zákroky se u pacientů s rakovinou na později nepřekládají, nejde o odkladný typ péče.

Domluvené návštěvy běží

Prausová si nemyslí, že by zrovna onkologičtí pacienti svou léčbu zanedbávali ze strachu z covidu. „To spíš hrozilo na jaře. Ale protože se o tom hodně mluvilo, hodně se zdůrazňovalo, ať to lidi nepodceňují, ať se nebojí zdaleka tak covidu, jako právě nádoru, pacienti si uvědomují, že je pro ně nádorové onemocnění větším rizikem,“ uvedla Prausová.

Také podle mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veroniky Plaché se lidé už teď tolik nebojí covidu, aby kvůli tomu odkládali smluvenou návštěvu lékaře.

„V jarní vlně bylo trošičku znát, že se lidi víc báli. My jsme to nepozorovali na zhoršených stavech, protože jsme se tomu snažili předcházet. Viděli jsme, že nám lidé, kteří byli objednaní, najednou přestali výrazně chodit. To znamená, že jsme je třeba pak obvolávali, aby se opravdu přišli ukázat panu doktorovi, protože to třeba jejich zdravotní stav vyžaduje,“ popsala Plachá pro Lidovky.cz.

Praktičtí lékaři v porovnání s loňskem zaznamenali zlepšení v oblasti prevence. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky chodí teď k praktikům dokonce více pacientů než obvykle. Konkrétně v jeho ordinaci se v dopoledních hodinách věnují preventivním prohlídkám, péči o chronicky nemocné a o akutně nemocné. S pacienty s covidem se praktici domlouvají telefonicky.

„Lidé už si zvykli na to, že v naší ordinaci pacienty objednáváme na konkrétní čas, do ordinace by se neměl dostat pacient bez předchozího telefonického objednání. Snažíme se to dělat tak, aby se nám lidé v čekárnách nepotkávali a aby návštěva naši ordinace byla bezpečná pro pacienty, kteří přicházejí kvůli chronickým onemocněním, jsou to diabetici nebo starší lidé polymorbidní. Je zásadní tyto pacienty nevystavit riziku. V tomhle se ordinace praktiků hodně proměnily za poslední rok. Aspoň pokud můžu soudit z toho, jak to běží u nás a co probíráme s kolegy,“ vylíčil Šonka pro Lidovky.cz. Na jaře byla podle něj situace horší, protože byl nedostatek ochranných prostředků a ordinace fungovaly v nouzovém režimu. Po letním rozvolnění se začaly všechny preventivní prohlídky dohánět.

Co se odložit dá?

Kvůli vytíženosti lékařů a nemocnic v souvislosti s koronavirovou pandemií musely nemocnice omezit neakutní a dlouhodobě plánovanou péči. Týká se to výhradně případů, které lze odložit, aniž by to mělo negativní vliv na pacientovo zdraví. Mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek zdůrazňuje, že akutní péči neodloží žádný špitál nikdy. „ I nadále poskytujeme akutní, například chirurgickou, onkologickou či jinou odbornou péči, která je pro zdravotní stav člověka důležitá a neodkladná. Vždy však záleží na rozhodnutí ošetřujícího lékaře, který sám zváží a komplexně zhodnotí aktuální zdravotní stav pacienta,“ uvedl Sulek.

Rakušan a Bartoš řešili s Babišem návrat dětí do škol. O nouzovém stavu spolu nemluvili

Také Plachá za Fakultní nemocnici Brno říká, že se akutní péče nijak neomezila: „Odkládala se plánovaná operativa. Třeba operace pohybového aparátu, nějaké výměny kloubů, něco co opravdu nebolí a nezhoršuje to akutní stav pacienta.“ Současně uvedla, že mají v nemocnici 25 operačních sálů, jejichž provoz během nárůstu covidních pacientů omezují zhruba na polovinu. „Když se začátkem prosince začala čísla covidních pacientů zvyšovat, tak jsme jeli na jedenáct operačních sálů. Teď provoz navyšujeme, přidáváme několik jednotek operačních sálů, aby se ta operativa trošičku rozhýbala. Teď je u nás situace taková, že jedeme operativu napříč všemi klinikami,“ řekla.

Obnovit péči v co nejširší míře a co nejdříve chtějí nemocnice minimálně ze dvou důvodů. Nejen že se musí dohnat zpoždění, v jehož důsledku se kupí počet odkládaných zákroků a čekajících pacientů, ale jde také o finanční výpadek. Úhrady od pojišťoven jsou vázané na vykázané zákroky, kterých během omezeného provozu nemocnic znatelně ubylo. Tyto peníze špitálům citelně chybí v rozpočtu.

Markéta Rizikyová Lidové noviny

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!