Vládní návrh chce prodloužit současný stav nouze a umožnit kabinetu spravovat zemi prostřednictvím dekretů. Bez parlamentu či jiných orgánů. Důvodem je podle Orbána rychlost, flexibilita a zamezení administrativních průtahů. Součástí opatření je i hrozba uvěznění za šíření falešných zpráv, za porušení karantény by hrozilo osmileté vězení, konat by se nesměly ani volby či referenda. A to vše na neomezeně dlouhou dobu. Právě absence časového ohraničení vzbudila kritiku nejen v Maďarsku.
Maďarsko mimo jiné přijme moratorium na splátky půjček, Polsko investuje přes bilion korun |
„O ukončení platnosti zákona rozhodne parlament po skončení nouzového stavu ohrožení. To pro jednu stranu znamená jasné vymezení konce platnosti zákona, pro druhou možnost nekonečného prodloužení,“ řekl serveru Lidovky.cz český velvyslanec v Maďarsku Tibor Bial.
  |
Obavy z Orbánova návrhu neskrývá Brusel, který má už delší dobu na Budapešť spadeno za porušování zásad právního státu. Česká europoslankyně Radka Maxová (ANO) podala podnět, aby se návrhem maďarského zákona zabývala Evropská komise. „Naprosto chápu, že v krizové situaci, jako je tato, je nutné umožnit vládě rychlá opatření. Výjimečný stav má však svá pravidla a je zvykem, že je vždy jen na omezenou dobu,“ řekla serveru Maxová s tím, že podoba, kterou navrhuje maďarská vláda, je natolik široká, že by jí to mohlo umožnit dělat si prakticky cokoliv.
Její iniciativu podpořilo 83 europoslanců ze 705, mezi nimi i Mikuláš Peksa (Piráti). „Situace v Maďarsku je vážná, nemůžeme si dovolit nechat zemi EU proměnit v plnohodnotnou diktaturu,“ uvedl.
Naopak Alexandr Vondra (ODS) označil iniciativu doslova za hloupou, podle něho ji Maxové poradila maďarská opozice. „EU se má teď zabývat úplně jinými věcmi než kádrovat členské státy. Má se zabývat především tím, jak rychle překonat krizi, aby drakonická opatření, která zavádějí logicky všechny členské státy, mohla brzy skončit a společnost se vrátila do normálu,“ řekl serveru Lidovky.cz Vondra.
Nad počinem Maxové se podivil i Vondrův stranický kolega Jan Zahradil. „Evropský parlament by měl především uvolnit finanční pomoc členským státům, dočasně zrušit některá kritéria eurozóny, odstranit obchodní bariéry pro dovoz ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu,“ zdůraznil.
Ani český ambasador strach o maďarskou demokracii nesdílí. „Maďarsko je členem EU, ekonomicky na ni napojeno. Potřebuje důvěru svých partnerů,“ doplnil.
Návrh by měl příští týden posvětit parlament. V pondělí nezískal ve zrychleném řízení čtyři pětiny hlasů, krach ho ale nečeká. Za týden už postačí dvoutřetinová většina, kterou vládní Fidesz disponuje.
