BRNO Když lidé najdou zraněného opeřence na území Brna, péči o něj zaplatí magistrát. Když ho ale lidé najdou třeba jen o pár metrů dále a pták nepatří k chráněným druhům, musí se spoléhat na dobré srdce ornitologů.
Ptačí první pomoc má svoje limity. „Část našich ,klientů‘ prostě z pomyslné záchranné sítě vypadá. Není to tak, že bych si chtěl stěžovat na výši příspěvku od krajského úřadu nebo od města - ale je to prostě fakt. Musíme se spolehnout na sponzory, jako je například Alois Horvát, jehož firma nám půjčuje i techniku,“ potvrzuje Zdeněk Machař, který v Brně už jedenáct let provozuje Ptačí centrum. Na vlastní náklady ročně ošetřuje asi pětinu z pěti set opeřenců, kteří přes stanici projdou. V průměru se náklady na „hospitalizaci“ jednoho ptáka pohybují okolo tisíce korun.
Zatímco krajský úřad přispívá na záchranu silně ohrožených druhů, magistrát zase podporuje obecnou ochranu „místních“ opeřenců, jako jsou poraněné labutě či drobní pěvci. Pokud si však pomoc z Ptačího centra zavolají lidé z okolí Brna, léčení ptáků jde na vrub centra. Svého mecenáše tak bude například zřejmě hledat dravec, pro něhož včera vpodvečer vyrážel Zdeněk Machař do Lelekovic. „Volali, že tam ze stromu visí hlavou dolů přichycený nějaký veliký pták, asi půjde o káně,“ odhadoval.
Brněnský ekolog a zastupitel Mojmír Vlašín připomíná, že přístup Brna je oproti ostatním obcím velice vstřícný. „Nebývá zvykem, že by vyhrazovaly peníze na péči o zraněné živočichy, jako povinnost to nemají,“ říká. Částečně tuto roli podle něho supluje stát. „Rozděluje prostřednictvím Českého svazu ochránců přírody prostředky mezi takzvané záchranné stanice,“ dodal. Ta hlavní je na jižní Moravě v brněnské zoo, pomáhá i Veronica a právě Ptačí centrum.
Klientela v klecích a voliérách Ptačího centra se proměňuje podle ročního období. Teď v zimě bývají nejčastějšími hosty labutě. „Začínají se zásnubami a při obraně vlastního teritoria neberou ohled ani na vlastní potomky, které labuťák klidně vyžene,“ popisuje Machař. Menší hejna, která jsou občas k vidění, jsou tak většinou mladé labutě, které hledají nové útočiště. „Velmi často si však namrzlé silnice spletou s hladinou řeky nebo rybníka a přistanou na nich. O tvrdý povrch si ale většinou ublíží, pokud se navíc nedokážou ze silnice dostat pryč, může je poranit i projíždějící auto,“ upřesnil. Druhým nejčastějším zimním úrazem jsou poranění křídel a končetin elektrickým proudem. V létě zase centrum zaplňují hlavně mladé poštolky, které vypadnou z hnízd.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
