BERKELEY, USA Není to sice poprvé, kdy vědci dokázali pozorovat jediný atom, přesto je objev Jannika Meyera a jeho kolegů, popsaný v posledním čísle časopisu Nature, velký počinem v nepatrných měřítcích světa jednotlivých atomů. Pomocí víceméně standardního elektronového mikroskopu (typu TEM) se jim podařilo získat obraz jednotlivých atomů a jejich interakce s prostředím. Podle některých komentátorů obešli jedno z velkých omezení elektronové mikroskopie. Doslova základem úspěchu byla grafenová deska, kterou vědci použili jako „podložku“. Grafen (popsaný v roce 2004) tvoří jediná vrstva atomů uhlíku. Ty jsou tak blízko u sebe (0,14 nanometru), že pro elektrony vysílané mikroskopem představují souvislou kontrastní plochu pro procesy probíhající na ní.
***
Obarvené snímky z elektronového atomu (a jejich 3D reprezentace), na kterých jsou na grafenové podložce (modré pozadí) patrné atomy vodíku (A) a osamělý atom uhlíku (B). Mikroskop zachycuje posílené vazby v místě, kde se jednotlivé atomy vážou s podložkou. Tyto vazby odrazí více elektronů než grafen okolo a výsledný obraz vzniká jako „negativ“: ukazuje silnější vrstvu jako světlejší.
