Moskva v souvislosti s tím odtajnila zprávy o vyšetřování smrti slavného kosmonauta.
MOSKVA/PRAHA Rus s oslnivým úsměvem má jedno obrovské privilegium: jeho výročí slaví všichni bez rozdílu věku a politického světonázoru. Jurij Alexejevič Gagarin je možná jedinou pozitivní jistotou, kterou Rusové ve své historii mají. Přesto smrt mladého kosmonauta vyvolává i po zveřejnění utajovaných materiálů otázky.
Na lodi Vostok odstartoval 12. dubna 1961. Byl prvním člověkem, který vzlétl do vesmíru. A i když jeho čin měl politický podtext a SSSR ho pojímal jako součást svého boje s imperialismem reprezentovaným USA, sám Jurij Gagarin svým nakažlivým úsměvem pokořil nejen kosmické prostory, ale i svět pozemský. Zamilovali si ho nakonec i Američané. Na popud Moskvy pak Valné shromáždění OSN rozhodlo, že od letošního roku bude 12. duben slavit jako Den osvojení kosmu člověkem celá planeta. Když ruský představitel při OSN Vitalij Čurkin vyčísloval úspěchy své vlasti v oblasti dobývání vesmíru, neudržel se a zvolal: „První kosmonaut je náš, první kosmonaut v otevřeném vesmíru je také náš, naše je i první žena-kosmonautka, nakonec i první kosmický koráb se třemi lidmi na palubě je náš, stejně jako první kosmická stanice je naše a první cizinec na palubě naší lodi, první kosmický turista… a spolu s námi se z toho raduje celý svět.“ Nic z toho, co vyjmenoval Čurkin, ale nikdy nepřekonalo popularitu Jurije Gagarina.
Nyní si výročí Gagarinova letu Rusové připomínají s velkou pompou. Vznikají nové busty, kosmonaut se neustále objevuje na stránkách novin. Dojde i na slavnostní salvu – zítra večer dělostřelectvo na příkaz prezidenta Dmitrije Medveděva vystřelí padesátkrát do vzduchu.
Gagarinovi by dnes bylo 77 let. Mohl slavit také. Jenže 27. března 1968 během banálního tréninkového letu stíhačky MiG-15 tragicky zahynul. Srazil se s hejnem ptáků nebo jiným letadlem? I takové teorie se objevovaly. Až do minulého týdne byl jediným oficiálním dokumentem týkajícím se smrti kosmonauta nemastný neslaný nekrolog politbyra Ústředního výboru Komunistické strany. U příležitosti 50. výročí prvního letu člověka do vesmíru se archivy zase pootevřely. Za nejpravděpodobnější příčinu havárie byl označen prudký manévr, kterým se jeho letoun vyhýbal hrozící srážce s meteorologickou sondou. Stroj poté narazil do země.
První kosmonaut nebyl nejlepší ruský letec v historii. Sovětskou ikonou se nestal ani tak proto, že by vynikal nad ostatními svou fyzickou zdatností či inteligencí. Čím se ale lišil, tak to byl úsměv a charisma. Na rozdíl od jiných osobností jeho památníky nikdo nebourá a ulice nazvané jeho jménem nepřejmenovává.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
