Vrcholem oslav bylo slavnostní předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu. Prezident Petr Pavel loni ocenil pět desítek osobností za jejich přínos českému státu.
Letos Řád bílého lva předal prezident například herci Zdeňku Svěrákovi, tenistce Martině Navrátilové a in memoriam také šéfce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové. Řád T. G. Masaryka propůjčil prezident řediteli Člověka v tísni Šimonovi Pánkovi, in memoriam někdejšímu ministru spravedlnosti či předsedovi Nejvyššího soudu Otakaru Motejlovi a signatářce a mluvčí Charty 77 Daně Němcové. Celkem prezident předal ocenění 48 osobnostem.
„Není to nic, co by si člověk vyseděl časem“
Každý rok ve státní svátek 28. října prezident také jmenuje nové generály, což je nejvyšší hodnost v české armádě. Generálporučíkem jmenoval ředitele Vojenského zpravodajství Petra Bartovského, ředitel Vězeňské služby Tomáš Hůlka se stal generálmajorem. Celkem Pavel povýšil osm mužů.
„Vím, že to není nic, co by si člověk vyseděl časem. Dopracovat se ke generálské hodnosti znamená nejen překonat řadu překážek, ale také splnit řadu kritérií, která nejsou jednoduchá,“ řekl prezident po jmenování generálů. Poděkoval také rodinám nově jmenovaných.
Noví generálové by měli pro své podřízené být oporou, řekl prezident. Měli by být na prvním místě loajální Česku i svému svědomí, dodal. „Bude důležité, abyste vždy věděli, z jakých pozic vycházíte a komu jste zodpovědní,“ řekl Pavel.
Samotného Pavla jmenoval armádním generálem 8. května 2014 prezident Miloš Zeman. Pavel byl v té době náčelníkem Generálního štábu Armády ČR (od roku 2012) a krátce poté se stal předsedou Vojenského výboru NATO.
Pieta na Vítkově
Dopolední pietní akt u Národního památníku na Vítkově začal státní hymnou, vojáci následně k pomníku přinesli historické prapory. Poté přišlo na řadu tradiční pokládání věnců. Jako první položil věnec k hrobu neznámého vojína prezident Petr Pavel, poté předseda vlády Petr Fiala a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Minutou ticha také uctili památku padlých.
Pavel se následně přesunul na Hradčanské náměstí, kde položil věnec k soše T. G. Masaryka. Věnec pak položili také zástupci Senátu v čele s jejich předsedou Vystrčilem.
Podle premiéra Petra Fialy si Češi ve státní svátek připomínají, za co bojovali jejich předkové. „Demokracie, svoboda, samostatnost, to není nic samozřejmého, můžeme to mít jen tehdy, když o to usilujeme,“ řekl.
„Samostatné Československo by nevzniklo, pokud by nemělo podporu svobodných a demokratických zemí, jako jsou USA, Velká Británie, Francie a další,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Pokud chceme, abychom si uchovali právo na suverenitu, je potřeba spolupracovat a spoléhat na sebe,“ dodal. Svobodné a demokratické země budou silnější právě díky spolupráci, řekl po skončení pietního aktu na Vítkově.
Pocta T. G. Masarykovi
První československý prezident T. G. Masaryk je klíčovou postavou vzniku Československa. Součástí oslav bylo položení věnce prezidenta republiky k Masarykově hrobu v Lánech. Petr Pavel se ho nezúčastnil, věnec slavnostně položil vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Milan Vašina a jeho zástupce.
Prezident Petr Pavel uctil prezidenta Masaryka u jeho sochy na Hradčanském náměstí, která byla odhalena 7. března 2000 v den 150. výročí Masarykova narození. Zvětšenina díla Otakara Španiela z roku 1931 umístěného v Pantheonu Národního muzea je vnímána jako jeden z hlavních symbolů českého státu.
Slavnostní ceremoniály k připomenutí prvního československého prezidenta se konají ve všech krajských městech a také v Břeclavi a Hodoníně, Masarykově rodišti.
| 9:00 | pietní akt u Národního památníku na Vítkově |
|---|---|
| 10:00 | položení věnce k soše T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí |
| 11:00 | jmenování nových generálů v Míčovně na Pražském hradě |
| 15-15:45 | generální zkouška ceremoniálu ve Vladislavském sále Pražského hradu |
| 20:00 | slavnostní ceremoniál udílení státních vyznamenání na Pražském hradě |
Dny otevřených dveří
V úterý se také otevřela jindy nepřístupná sídla hlavních státních úřadů. Den otevřených dveří pořádal Senát, Sněmovna, pražský magistrát nebo Obecní dům. Národní muzeum nabídlo vstup zdarma do celkem 16 svých budov v Praze i mimo ni. Do některých objektů bylo nutné objednat vstupenku zdarma na konkrétní čas.
| Kdo | Kdy | Kde |
|---|---|---|
| Úřad vlády | 9-16 | Jednací sál, nový i starý tiskový sál Strakovy akademie |
| Senát | 9-16 | Valdštejnský a Kolovratský palác, informační centrum, výstavní síň a Trčkovská galerie |
| Poslanecká sněmovna | Thunovský palác ve Sněmovní ulici | |
| Magistrát hl. m. Prahy | 10 až 18 | Nová radnice, Rezidence primátora, Clam-Gallasův palác, Škodovy salonky ve Škodově paláci, Městská knihovna v Praze |
| Obecní dům | 9-15 | Smetanova síň, Slovácký a Orientální salonek, Grégrův, Palackého, Riegrův a Primátorský sál |
| Ministerstvo průmyslu a obchodu | 9-16 | Petschkův palác |
| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 9-16 | Rohanský palác, archiv a ambit bývalého kláštera |
| Národní muzeum | 10-18 | vstup zdarma do 16 objektů v Praze i mimo ni, Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích, zámek Vrchotovy Janovice, památníky Bedřicha Smetany (Jabkenice), Josefa Suka (Křečovice u Sedlčan) a Jana Palacha (Všetaty) |
| Radnice Liberec | 9-14 | obřadní síň, balkon a salonky ve 2. patře, kancelář primátora a kanceláře náměstků |
Největší státní svátek
Když se v roce 1918 obnovila samostatnost českého národa po stovkách let habsburské vlády, jejíž moc upevnila bitva na Bílé hoře v roce 1620, byla to velká sláva.
Po téměř čtyřech letech ruské agrese na Ukrajině si lidé více uvědomují, jak je cenné mít vlastní stát, svobodu a možnost rozhodovat o svém osudu. A že být samostatným státem není samozřejmost.
Oslavy státního svátku jsou výraznou demonstrací názoru, že nezávislost a demokracie mají smysl, který je třeba znovu a znovu bránit.
