„Smyslem je shromáždit veškerý investiční potenciál země na jednom místě. Vytvoří se zásobník projektů, odkud by si měli ministři, hejtmani, primátoři, starostové vybírat a realizovat je podle připravenosti a finančního krytí. Udělali jsme to proto, že se ukázalo, že neexistuje přehled o tom, na čem se dělá, o čem se uvažuje, že to nevědí ani ministři v rámci své gesce,“ řekl LN premiér Andrej Babiš (ANO).
Babiš: Chci, aby lidé sami řekli, co se má dělat. My na to sháníme a také seženeme peníze |
Příklady z praxe: zámek Litomyšl má 17 let vládním usnesením slíbeno, že se bude opravovat. Jak se střídalo osazenstvo Strakovy akademie, na příslib se zapomnělo. Nemocnice na pražských Vinohradech má od roku 2009 projekt traumacentra, ale traumacentrum ne a stávající ministr zdravotnictví se o záměru dozvěděl náhodou. Centrální databáze a přehled chybí. Skutečná práce by měla začít poté, co se tento zásobník projektů vytvořil. Z papírové verze se přetaví ve veřejně dostupnou elektronickou, stanoví se priority a ministři by měli žádat peníze z rozpočtu s přesně spočítaným objemem na konkrétní, připravené investice. Analogicky by to mělo být u samospráv.
  |
Základními prioritami jsou podle premiéra zdravotnictví, doprava a klima. V prvním případě nepůjde jen o nové nemocnice, ale i o štít před kybernetickým nebezpečím. Jak je reálné, se ukázalo minulý týden v benešovské nemocnici, kterou kryptovirus vyřadil z provozu. Na kyberochranu se ve výhledu počítá s potřebou 112 miliard. Doprava drží největší podíl, zhruba tři čtvrtiny investičního plánu: měly by se urychleně dostavět dálnice a chystat projekty na vysokorychlostní železnici, aby se neopakoval skluz, jenž nabrala páteřní motoristická síť.
Balík na ochranu před změnou klimatu činí prozatím 625 miliard, jeho pilíře jsou voda, stromy a jádro. To první musí začít držet v české krajině a téct z kohoutků i za nejsuššího léta. Druhé se má hodně sázet, aby to polykalo emise. A třetí pomůže Česku opustit uhlí a nepřijít o energetickou soběstačnost.
