* LN Je pro překladatele tvorba výboru výhodou - může vynechávat -, nebo nevýhodou - musí vynechávat?
Jsou takoví, u kterých je mi líto každého vynechaného verše, a jiní, kteří napsali dvacet nebo třicet úžasných básní - a zbytek je skutečně odvozený od slova zbytný. Robayna nepatří ani do jedné z těchto krajních kategorií. V prvním - experimentálnějším - období tvorby jsem neměl problém ořezávat, naopak poslední sbírka nevyhnutelně musela být přeložena celá.
* LN Robayna se narodil na Kanárských ostrovech. Lze z toho odvodit nějakou výraznou odlišnost od jiných španělských básníků?
Těžko zobecňovat, ale při četbě Robayny i dalších kanárských básníků jsem přece jen měl pocit, že ostré světlo, moře a tím prudkým světlem rozmytá hranice mezi oceánem a pevninou jsou témata, která se u nich často vracejí. Zároveň ale dodávám, že čím víc čtu španělskou poezii obecně, tím intenzivnější je můj dojem, že fascinace světlem ve všech jeho podobách je pro ni příznačná nejen na Kanárských ostrovech.
* LN Výbor uzavírá autobiografická Kniha, za dunou. Našel autor konečně cestu k sobě samému?
Svým způsobem snad ano. Je to báseň, v níž se dokonale prolínají všechny směry, jimiž se do té doby v poezii vydal, a celek působí neobyčejně sevřeně, což může - ale nemusí - mít na svědomí otevřeně autobiografická vypravěčská linie. Poslední básně, které v českém výboru zahrnuty nejsou, ale ukazují, že jeho hlas se ještě nehodlá ustálit a bude se dál vyvíjet. Podle mě je básník přesvědčený, že poezie je neustálé hledání. Nalezení cesty k sobě samotnému by mu znělo možná až příliš definitivně a mrtvě.
