diskusi pod článkem o Coldplay, který vyšel v Lidových novinách v pátek 19. září a ve stejný den i na serveru Lidovky.cz, jedna uživatelka opoznámkovala zmínku o hudebním portálu Pitchfork Media (Pitchforkmedia.com): „... jsem opravdu vdecna za malou - nicmene jizlivou - osvetu ohledne hudebnich serveru ... Pitchfork je jeden z nejlepsich.“
Poznámka byla jízlivá, protože Pitchfork, kromě toho, že je nejlepší (reflektuje téměř bez výjimky všechno, co se na scéně děje), je zároveň i nejvíc elitářský, často vtipný za každou cenu a recenzenti se tváří, že musí mít vždycky pravdu, což si pak myslí i spousta čtenářů, kteří se orientují zásadně a jen podle jejich třeskutě vtipných článků. Zatímco všechny desky Radiohead, Arcade Fire a Sufjana Stevense, stejně jako nahrávky vydavatelství Sub Pop nebo Warp budou pochválené děj se co děj, Coldplay, Jet nebo Kiss si neškrtnou. Ne snad proto, že by jejich nahrávky byly tak špatné, ale zkrátka proto, že jsou to Kiss, Jet a Coldplay. (Na druhou stranu Arcade Fire, Stevens ani Sub Pop špatné desky nevydávají, to je fakt. Taky to čtu. Je to znát?)
O mnohém vypovídají parodie, které se čas od času na Pitchfork objeví. Například portál Something Awful (Něco příšerného, s podtitulkem Internet z vás dělá blbce) vytvořil celou fiktivní domovskou stránku serveru Richdork Media (Somethingawful. com/fakesa/richdork), kde si dělá legraci především z obsese Radiohead (například v seznamu recenzí figurují Radiohead -A Tribute to Radiohead, Radiohead - Kid A+, Radiohead -A Very Radiohead Christmas nebo Tool - The Radiohead Remixes, titulek novinky zní: Radiohead nominated Time Magazine’s „Most Influential Anything Ever“ by us), náklonnosti k nezávislé scéně (recenze: Four Guys With Hair: We’re Talented, My Six-Year Old Son Hitting Pots and Pans with a Spatula: Sounds from the Kitchen), tendencím oceňovat „ukňourané“ umělce (recenze: Songs to Weep to: Volume 283) nebo ze zášti k britským kytarovkám (novinka: Annoying British rock group creates music video where they intently stare at the camera while singing).
Když Pitchfork požádal komedianta Davida Crosse, aby pro ně vytvořil seznam oblíbených desek, ten místo toho přišel se seznamem „alb, která poslouchat při čtení ničivě dlouhých recenzí na Pitchforku“ a originálně naparodoval i stylistiku. Vloni přišel satirický magazín The Onion s článkem, jak recenzent Pitchforku Ryan Schreiber recenzuje samotnou hudbu jako takovou. Udělil jí 6,8 z 10. Což je na Pitchfork docela slušné skóre.
O autorovi| Jana Kačurová, redaktorka LN
