Na takovou „vymoženost“, jakou je veřejný záchodek, si v Praze mohl teoreticky odskočit třeba už císař František Josef I. nebo sochař Josef Václav Myslbek. V hlavním městě se totiž první záchodky pro veřejnost objevily už na přelomu 19. a 20. století. Tehdy jich jen v samotném centru Prahy bylo deset.
Jak je na tom Praha dnes? S trochou nadsázky se dá říci, že zažívá „záchodkový“ středověk. Zatímco před sto lety měly veřejné záchodky jednotlivá oddělení pro pány a pro dámy dokonce rozdělená na I. a II. třídu, dnes je těžké najít alespoň trochu čistou kabinu, nebo i záchod samotný.
Od začátku července v Praze navíc platí zákaz močení na veřejnosti pod pokutou tisíc korun, což může být při absenci toalet vážný problém. Největším nedostatkem veřejných WC je ale špatná hygiena.
Přímo „strašidelné“ jsou například toalety v metru na Karlově náměstí nebo Nádraží Holešovice. Často jsou cílem narkomanů, proto už téměř všude na WC v metru svítí modré žárovky. To proto, aby si narkomani neviděli na žíly a nemohli si tu píchat drogu.
Příjemným prostředím se nemohou pochlubit ani veřejné záchodky na Florenci v odbavovací hale. Ty jsou navíc v podstatě jediné, kam si člověk po dlouhé jízdě autobusem může odskočit.
„Záchodový zmatek“
Skoro každý veřejný záchod navíc patří někomu jinému, proto se špatně hledá, kdo za jeho stav odpovídá. Za provoz veřejných záchodů jsou odpovědné jednotlivé městské obvody. Vlastníkem záchodů v metru je Dopravní podnik, ten ale tyto prostory pronajal různým firmám.
„Je to pro nás podstatně výhodnější, nemusíme tím zaměstnávat naše lidi, a navíc máme i nějaké příjmy z pronájmu. Kolik nám platí, ale skutečně netuším,“ vysvětlil mluvčí Dopravního podniku Ondřej Pečený.
V Praze provozuje veřejné záchody také firma JC Decaux, která má uzavřenou smlouvu s pražským magistrátem. Ta spravuje kolem dvaceti tubusovitých záchodů přímo v ulicích. Je v nich zajištěno osvětlení, pitná voda, a v zimě dokonce i topení.
Jsou to asi nejlepší veřejné toalety, které člověk může v Praze potkat. Bohužel bývají často mimo provoz. Magistrát se samotnými veřejnými WC moc nezabývá. V plánu má jen sjednotit jejich označení, aby v nich nebyl zmatek.
„V souvislosti s vyhláškou o čistotě jsme zjistili, že je pro turisty matoucí označení veřejných záchodů. Místní lidé vědí, že jsou záchody v metru, nebo chodí do McDonald’s a podobně.
Turisté ale ne, takže chceme jednat o tom, že bychom sjednotili vizuální styl masek, tedy cedulí s nápisem WC, tak, aby byly jasně čitelné pro všechny,“ řekla před měsícem LN právnička Eva Šimková z oddělení komunální hygieny z magistrátu.
Jak je na tom Praha dnes? S trochou nadsázky se dá říci, že zažívá „záchodkový“ středověk. Zatímco před sto lety měly veřejné záchodky jednotlivá oddělení pro pány a pro dámy dokonce rozdělená na I. a II. třídu, dnes je těžké najít alespoň trochu čistou kabinu, nebo i záchod samotný.
Od začátku července v Praze navíc platí zákaz močení na veřejnosti pod pokutou tisíc korun, což může být při absenci toalet vážný problém. Největším nedostatkem veřejných WC je ale špatná hygiena.
Přímo „strašidelné“ jsou například toalety v metru na Karlově náměstí nebo Nádraží Holešovice. Často jsou cílem narkomanů, proto už téměř všude na WC v metru svítí modré žárovky. To proto, aby si narkomani neviděli na žíly a nemohli si tu píchat drogu.
Příjemným prostředím se nemohou pochlubit ani veřejné záchodky na Florenci v odbavovací hale. Ty jsou navíc v podstatě jediné, kam si člověk po dlouhé jízdě autobusem může odskočit.
„Záchodový zmatek“
Skoro každý veřejný záchod navíc patří někomu jinému, proto se špatně hledá, kdo za jeho stav odpovídá. Za provoz veřejných záchodů jsou odpovědné jednotlivé městské obvody. Vlastníkem záchodů v metru je Dopravní podnik, ten ale tyto prostory pronajal různým firmám.
„Je to pro nás podstatně výhodnější, nemusíme tím zaměstnávat naše lidi, a navíc máme i nějaké příjmy z pronájmu. Kolik nám platí, ale skutečně netuším,“ vysvětlil mluvčí Dopravního podniku Ondřej Pečený.
V Praze provozuje veřejné záchody také firma JC Decaux, která má uzavřenou smlouvu s pražským magistrátem. Ta spravuje kolem dvaceti tubusovitých záchodů přímo v ulicích. Je v nich zajištěno osvětlení, pitná voda, a v zimě dokonce i topení.
Jsou to asi nejlepší veřejné toalety, které člověk může v Praze potkat. Bohužel bývají často mimo provoz. Magistrát se samotnými veřejnými WC moc nezabývá. V plánu má jen sjednotit jejich označení, aby v nich nebyl zmatek.
„V souvislosti s vyhláškou o čistotě jsme zjistili, že je pro turisty matoucí označení veřejných záchodů. Místní lidé vědí, že jsou záchody v metru, nebo chodí do McDonald’s a podobně.
Turisté ale ne, takže chceme jednat o tom, že bychom sjednotili vizuální styl masek, tedy cedulí s nápisem WC, tak, aby byly jasně čitelné pro všechny,“ řekla před měsícem LN právnička Eva Šimková z oddělení komunální hygieny z magistrátu.
