Agentura někdejšího televizního redaktora a příležitostného kytaristy Hrabovského našla mezi lékaři mediálně přitažlivé tváře, naučila je mluvit do kamery, vymyslela slogan Děkujeme, odcházíme, figuru doktora Exoda i sanitku zpola natřenou jako pohřební vůz. A mě napadá, jak bude její kampaň pokračovat po 1. březnu.
Nepochybuji, že dotyčná PR agentura má připravené a promyšlené další kroky – a po pravdě řečeno, při vyděračském cynismu, který představuje ona pohřební sanitka s nápisem Náš exodus, váš exitus, by mě nepřekvapilo široce medializované úmrtí pacienta zaviněné absencí příhodného lékaře. Co takhle v některé mimopražské nemocnici? Marně volal o pomoc, jeho lékař byl na cestě do Wuppertalu za obživou!
Ministerstvo spravedlnosti nadále usiluje o zvýšení zaměstnanosti vězňů. Ta se nyní pohybuje kolem šedesáti procent.
Jenže mnozí vězni nechtějí pracovat.
A když, tak není práce.
Přitom cesta existuje. Ukázal ji Bohumír Ďuričko (momentálně OSVČ za katrem), který během několika měsíců vydělal ve vězení miliony, což se většině lidí nepodaří na svobodě za celý život. Stačilo napsat knihu o Jiřím Paroubkovi, do úvodu naplánovat snímek přátelského objetí a poté prodat práva na její vydání subjektu, který se motá kolem bývalého předsedy ČSSD.
Bohumír Ďuričko si zaslouží odznak Příkladný vězeň. Chce to druhý díl.
Celkem bez zájmu minuly sdělovací prostředky zprávu, že Belgie překonala evropský rekord v bezvládí. Země, která čelí faktickému rozpadu na vlámskou a valonskou část, nemá kabinet od dubna loňského roku. A nijak zvlášť (alespoň u nás) nikomu nevadilo ani to, že tato bezvládná Belgie předsedala ve druhé polovině loňského roku Evropské unii.
Člověk si vzpomene na pocit hanby, permanentně živený mnoha komentátory politického dění, když se jeho země ocitla v podobné situaci, ať už během rozpadu československé federace v roce 1992, po nerozhodných volbách v roce 2006 či pádu Topolánkovy vlády v roce 2009. Snadno nabyl dojmu, že se jeho republika ocitla na pranýři, k němuž hledí s pohrdáním celá Evropa. Ve skutečnosti zajímaly české trable Belgičany asi stejně, jako zajímají nás ty belgické.
Čili vůbec.
Kolegy komentátory, malinko.
Přesto existují okamžiky, v nichž se zájem o Českou republiku probouzí. Třeba když se Karlu Gottovi narodí dcera. Britská BBC – a to se vracím na začátek – si teď všimla sociální situace českých lékařů. Vydělávají prý stejně jako číšníci, píše zpravodajský server prestižní stanice. Autor článku zapomněl dodat zásadní informaci, jestli s tringelty, nebo bez.
O autorovi| DAN HRUBÝ, vedoucí magazínu Pátek LN
