Až příliš skromnou slavností si včera svět připomenul pětašedesáté výročí osvobození nacistického koncentračního tábora Osvětim, který se stal symbolem holokaustu.
OSVĚTIM/PRAHA Stále méně bývalých vězňů, ale také stále méně politiků a novinářů. Velká slova, která včera zazněla na oslavách pětašedesátého výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi, nemohla zakrýt rozpačitý dojem, který slabá účast na oslavách vyvolala.
Kromě polského prezidenta Lecha Kaczynského, premiéra Donalda Tuska a předsedy izralské vlády Benjamina Netanjahua se včera do Osvětimi dostavili pouze druhořadí zástupci vlád. Ruský prezident Dmitrij Medveděv, který přitom dostal před několika měsíci osobní pozvání od Kaczynského, poslal ministra školství, nepřijela ani německá kancléřka Angela Merkelová, jež za sebe delegovala místopředsedkyni spolkového sněmu. A Česko zastupoval velvyslanec Jan Sechter.
To vše jen velmi málo připomínalo velkolepé oslavy před pěti roky, kdy se do Osvětimi sjela obrazně řečeno celá Evropa. Z několika desítek tisíc vězňů Osvětimi přitom žijí dnes už poslední stovky a na místo včera přijelo na slavnost pouhých asi sto padesát. Hlavním řečníkem byl jeden z nich, Wladyslaw Bartoszewski, bývalý ministr zahraničí a zřejmě největší morální autorita současného Polska. „Chceme věřit tomu, že vzpomínka na jen těžko představitelné osudy vězňů a obětí tohoto místa přinutí další generace k tomu, aby spolu žily ve vzájemné úctě a bojovaly proti projevům nenávisti vůči ostatním lidem, zejména pak proti všem možným formám xenofobie a antisemitismu,“ řekl Wladyslaw Bartoszewski, bývalý osvětimský vězeň číslo 4427. V podobném duchu zněly i další projevy. Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že Izrael nikdy nedopustí, aby se na holokaust zapomnělo, ani to, aby znovu došlo k masovému vyhlazování Židů. „Vzpomínky jsou potřebné pro to, aby se učinilo vše proti opakování takových zločinů, jaké se staly v Birkenau, Auschwitzu, ale nejen tady... aby se to už nikdy nezopakovalo,“ uvedl i polský prezident Kaczynski, důsledně používající německé názvy koncentračních táborů Osvětim a Březinka.
Společná modlitba Rabíni a zástupci křesťanských církví se podle ČTK za ty, pro něž Osvětim znamenala smrt, pomodlili před mezinárodním památníkem obětí tábora. Ten byl postaven na místě bývalého tábora v Březince nedaleko rampy, na niž za druhé světové války přijížděly transporty. V Osvětimi bylo za války zavražděno přes milion lidí, devadesát procent z nich byli Židé.
