Podle firmy Eltodo, která osvětlení města zajišťuje, za to zaplatí Praha každý rok více než 300 milionů korun. Od roku 1999, kdy dostalo Eltodo pražské lampy do správy, to dělá téměř jednu miliardu.
Počet pražských světel nadále vzrůstá. Svítilny se objevují s každou nově postavenou obytnou částí, nasvětlenou památkou nebo osvětleným přechodem.
Záře z lamp a halogenů většině obyvatel Prahy život zpříjemňuje. Avšak najdou se i tací, kteří by nejraději celé město zhasnuli. Astronomům na pražských hvězdárnách totiž takzvaný světelný smog téměř zamezuje pozorovat vzdálenější objekty.
„Situace v Praze se hodně zhoršila. Nejsou odtud prakticky vidět slabé objekty, což jsou například mlhoviny a galaxie. Zatímco v době našich tatínků byla vidět mléčná dráha pouhým okem, teď je to nemožné,“ popisuje částečnou slepotu pražských hvězdářů amatérský astronom.
Hvězdáři si stěžují především na světla, která míří ze zdola nahoru. Ta totiž osvětlují kromě historických domů i část oblohy. Řešení vidí astronomové v tom, že by se na památky svítilo z výše položených míst. „To je sice hezké, ale nevím, jak takto nasvětlit například Pražský hrad, který je sám na kopci,“ uvedl příklad pražský radní Pavel Klega.
Každé tři minuty jedno století
Hlavní město chce v budoucnu osvětlit ještě více objektů. V posledních letech to bylo například rozsvícení Petřína nebo Čechova mostu. Zajímavou novinkou je také systém postupného rozsvěcení architektonických skvostů.
„Postupně se rozzáří stavby z jednotlivých období. Každé tři minuty jedno století. Vše začíná Vyšehradem, který je nejstarší. Hodně domů najednou svítí o několik minut později, kdy je na řadě patnácté století,“ popsal novou světelnou show mluvčí Eltoda Jan Rafaj. Všechny pražské památky se rozsvěcejí několik minut po zapnutí pouličních lamp, zhasnou pak krátce po půlnoci.
