Souboj o demokratickou prezidentskou nominaci na mne působí osvěžujícím dojmem zvláště proto, že v minulosti vyzývali republikány nevýrazné osobnosti Al Gore a John Kerry, kteří se po prohraných volbách rychle vytratili z centra pozornosti.
Hillary Clintonová se dlouho suverénně hřála v přízni hlavního proudu demokratické strany a přímo si říkala o vyzývatele, který by ji připravil o bohorovný klid. Nicméně poté zabojovala a zvrácením voleb v New Hampshire si pravděpodobně pro sebe zachránila výsledek kampaně. Barack Obama vstoupil razantně do světel reflektorů a jeho charismatická osobnost nezapadne, i kdyby se mu hned napoprvé nepodařilo dokráčet až do cíle. To je pro budoucnost Demokratické strany slibnější než zoufalý nedostatek inspirujících osobností, kterým v posledním desetiletí trpěla. Zaujalo mne, že Hillary Clintonová sama vyhodila ze svého štábu lidi, kteří rozšiřovali obvinění, že Obama je muslim: v Americe si zřejmě na slušnost volebního boje potrpí více než u nás.
O autorovi| Miloš Hübner, Trnávka
