Autorka Alena Potůčková projekt připravila pro podstatně větší prostory, ty se však bohužel zmenšily tím, že z části výstavní síně vzniklo informační centrum, které svým naprosto nevhodným architektonickým řešením i nelogickým začleněním narušuje koncepci instituce. Těžko pochopit, jak to vůbec někoho mohlo napadnout, a je neuvěřitelné, že Středočeský kraj nenašel vhodnější řešení. Ale ani ve stěsnaném prostoru se idea výstavy neztratila, i když v původním záměru by samozřejmě vyzněla volněji a výrazněji.
Exotismy vstoupily do evropského umění velmi výrazně na konci 19. a na počátku 20. století se zvýšeným zájmem o východní kultury, o čínské, japonské, indické či blízkovýchodní umění. Samozřejmě má zájem o umění starých východních i dalších mimoevropských kulturních národů ještě mnohem delší tradici a projevoval se odedávna v určitých vlnách – vlastně se projevuje dodnes, a to nejen ve sběratelství, ale i v současném uměleckém projevu.
Řada českých umělců i dnes zajíždí do exotických zemí a nechává se inspirovat odlišným způsobem myšlení, rozdílnou tradicí, jiným viděním světa, které nás překvapí svou originalitou a silou výrazu.
Obdiv k exotismu otevřel evropskému myšlení nové obzory, Evropané si uvědomili, že existují i jiné přístupy ke skutečnosti, že není možné se omezovat na náš racionalismus a stále vypjatější individualismus, rozvíjený od doby renesance. I tak velké osobnosti, jako byli František Kupka, František Drtikol nebo František Bílek, na sebe nechaly působit odkaz starých, někdy už zaniklých kultur, které na nás dodnes působí svou zvláštností a svým odlišným vnímáním světa.
Vliv na evropské i české moderní umění byl obrovský, protože se uvolnila zavedená a po staletí zdánlivě takřka neměnná pravidla. Barvy se najednou mohly užívat zcela volně, bez závislosti na viděné skutečnosti. Tvary se měnily ve znaky. Šlo spíš o vyjádření vnitřních světů a symbolů, jimiž lze vystihnout dosud skrytá tajemství. Malíři i sochaři mohli uvolnit svou fantazii, figury i krajiny byly zjednodušené, odvážně stylizované.
U nás se postupně projevoval vliv postimpresionistických tendencí, jejichž představitelé v Evropě a hlavně ve Francii objevili nové cesty, nezávislé na zásadách perspektivního ztvárnění skutečnosti. Odhalili nečekané výrazové možnosti zářivých barev či zjednodušených a zdánlivě zprimitivnělých tvarů.
Náš přínos spočíval v tom, že se tu různé proudy křížily a vznikalo tak mnohdy něco originálního. Prolnuly se tu různé tradice a spojily se s novými objevy a způsoby ztvárnění představ.
Tak se na výstavě setkáme třeba s díly Josefa Čapka nebo Otto Gutfreunda, kteří výrazně obohatili evropský kubismus o osobité pojetí, do značné míry nezávislé na francouzských vzorech. Vztah k exotickým kulturám se projevil i v díle řady avantgardních umělců z okruhu Devětsilu, tedy z oblasti poetismu, artificialismu a potom surrealismu, v jejichž tvorbě hrála důležitou úlohu volně rozvíjená imaginace (Štyrský, Toyen, Teige…). Exotika lákala také následnou generaci spojenou se Skupinou 42 nebo Ra, jak dokládají některé práce Františka Hudečka nebo Františka Grosse. Zdeněk Sklenář se zase proslavil svým obdivem k čínské kultuře a kaligrafii, jejíž vliv se v jeho tvorbě nesporně projevil.
Zájem o exotismy pokračuje dál, najdeme ho i v generaci nastupující koncem padesátých nebo počátkem šedesátých let. Například u Věry Janouškové, jedné z nejoriginálnějších sochařek druhé poloviny 20. století, a pak znovu v generaci Tvrdohlavých, například u Michala Gabriela nebo Jaroslava Róny. Z dalších současných umělců má velmi blízko k exotismům malíř Otto Placht, který žil řadu let v Jižní Americe, a vlivy tamních kultur se dodnes hluboce projevují v jeho kresbě a malbě, jak ostatně dokládá sugestivní instalace v historickém sklepení budovy Českého muzea výtvarných umění. Zajímavý je přístup Michala Cihláře, který někdy Otto Guttfreund: Česáč bavlny kombinuje grafiku s objekty nebo velmi hravá pet-artová tvorba Veroniky Richterové. V architektuře je zřejmě nejvýraznějším příkladem Dušan Jurkovič nebo sochař František Bílek, který si podle vlastního návrhu postavil svou pražskou vilu.
K výstavě vyšla také poměrně obsáhlá publikace, v níž je problém exotismů přiblížen z různých úhlů pohledu. Projekt vlastně volně navazuje na obdobně důkladně zpracované téma folklorismů, které se také najednou objevilo ve zcela novém a nečekaném světle.
***
Exotismy
České muzeum výtvarných umění, Husova ul. 19–21, do 17. února Autorky výstavy: Alena Křížová – užité umění Ladislava Horňáková – architektura Alena Potůčková – volné umění Reprízy výstavy: Hodonín 5. 3.–27. 4. Pardubice 15. 5.–20. 7. Cheb 18. 9.–30. 11. Více na www.cmvu.cz
