Marián Hošek bývalý místopředseda Rady vlády pro rovnoprávné příležitosti mužů a žen
Takové návrhy se vyskytovaly i v minulosti. Myslím si, že ani u nás není velké zastoupení žen ve vysokých pozicích, ale rozhodně nemůžeme určovat podnikům, jaké mají mít složení mužů a žen. Nicméně postupný nárůst by byl správný. A myslím si, že na prvním místě by měly být politické strany, které by měly mít více žen na svých kandidátkách. Ale jde spíše o věc obecného trendu, umělé urychlování není správné.
Eva Kavková ředitelka Evropské kontaktní skupiny
Celosvětově je počet žen v těchto pozicích velmi nízký, protože je zde mnoho překážek, které musí překonávat. Například ve Skandinávii, kde byly podobné kvóty zavedeny v politice, mohly být po několika letech zrušeny, protože už nebyly potřebné. Jde jen o nastartování povědomí, že ženy na těchto místech mohou být. Podle výpočtů, kdyby pokračoval současný trend v nárůstu žen na nejvyšších postech, tak bychom se na těch 30–40 % dostali za 150 let.
Dáša van der Horst ředitelka Amnesty International ČR
Kvóty mohou být dobrým nástrojem pro odstraňování nerovností. Nejsou ale nástrojem jednoznačně pozitivním. U části populace mohou vyvolat averzi. Některé ženy kvóty dokonce považují za nedůstojné. Kvóty navíc nevyřeší řadu praktických problémů – zejména jak skloubit kariéru a rodinný život. To je stále těžký boj a obávám se, že současná vláda v tom českým ženám příliš nepomůže (ráda se nechám překvapit). Ale určitě je téma kvót dobrým podnětem k diskusi.
