Koalice Spolu vyzvala Babiše k žádosti o důvěru sněmovny. Nevidím k tomu důvod, reagoval premiér |
Oč usiluje koalice Spolu?
Zástupci koalice vyzvali premiéra, aby do týdne požádal sněmovnu o vyslovení důvěry jeho menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD. Ta má nyní dohromady 93 z 200 poslanců. Podpora KSČM jí doteď dávala většinu 105 hlasů. Koalice by ještě více než vyslovení nedůvěry vládě preferovala rozpustit sněmovnu.
Co když Babiš odmítne?
Jak už premiér avizoval, zřejmě skutečně požadavkům trojice opozičních stran nevyhoví. Koalici Spolu tedy čeká hledání hlasů na svolání mimořádné schůze, na níž by se o důvěře vlády hlasovalo.
Které kroky jsou třeba k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě?
Podle českých zákonů je k tomu potřeba podpora 50 poslanců, tedy čtvrtiny poslanecké sněmovny. Uskupení ODS jich dá však dohromady pouze 40. Podporu tedy budou muset shánět jinde. Komunisté už předem signalizovali, že důvěru by vládě sice nevyslovili, ale aktivně se na jejím svržení podílet nehodlají. Logickým spojencem by se tak jevila SPD Tomia Okamury, který o vyslovení nedůvěry hovoří ze všech opozičních předáků nejdéle. Že k hlasování dojde, je tedy velmi reálná možnost. Pokud by sněmovna vládě vyslovila nedůvěru, musí podat Babišův kabinet demisi.
Jaký je postoj koalice Pirátů a STAN?
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše není zbavit Babišovu vládu důvěry moc dobré řešení. Dirigentskou hůlku by totiž prý tak dostal do rukou prezident Miloš Zeman, který by dle svých vyjádření nechal dovládnout Babišův kabinet v demisi. Z pohledu opozice by ale mohl sáhnout i k tomu, že nainstaluje vlastní vládu odborníků.
Je velká šance, že poslanci sněmovnu rozpustí?
Velmi malá. K rozpuštění sněmovny je potřeba 120 hlasů. Pro by tedy museli zvednout ruku prakticky všichni poslanci kromě těch z hnutí ANO. Rozpustit by tedy dolní komoru musela chtít i ČSSD, která se na vládě podílí. Touto optikou je taková varianta prakticky vyloučena, jakkoliv ji opoziční strany preferují jako ideální.
Komunisté vypověděli Babišově vládě toleranci. Podpořili by i případné hlasování o nedůvěře |
Co by následovalo po rozpuštění sněmovny?
Podle ústavy se do 60 dnů po rozpuštění sněmovny musejí konat nové volby. Tady ale nastává legislativní problém. Ústavní soud totiž začátkem roku zrušil část volebního zákona, dle kterého se volby provádějí. Podle ústavního soudce Jana Filipa by sice šlo volby provést i podle současné „proškrtané“ verze legislativy, většina expertů je k tomu ale skeptická. Překážkou je, že nový volební zákon zatím leží v senátu a k podpisu prezidenta by se mohl dostat nejdříve koncem dubna. To v případě, že horní komorou parlamentu projde hladce.
Jsou ještě možné předčasné volby?
Jen teoreticky. Podle české ústavy se sněmovna nemůže rozpustit v třech měsících, které předcházejí již vyhlášeným volbám. Ty by se měly v řádném termínu konat 8.a 9. října. Pokud by se tedy měla dolní komora dobrovolně rozpustit, musela by to stihnout do začátku června - pak už by o tuto možnost přišla.
Vyslovila někdy sněmovna vládě nedůvěru?
Snahy o vyslovení nedůvěry jsou typické téměř pro každé období. K realizaci ale došlo jen jedinkrát, a to v roce 2009. Tehdy vláda Mirka Topolánka z ODS doplněná o lidovce a Zelené přišla o těsnou většinu 101 poslanců, když pro vyslovení nedůvěry hlasovali i někteří poslanci vládních partají. Tehdejší prezident Václav Klaus následně jmenoval úřednickou vládu Jana Fischera, která v Česku vládla zhruba rok.
