Kromě ohlášené pomoci – např. příspěvek 5000 korun na děti – či již realizované pomoci – zvýšení životního a existenčního minima – slíbil ministr Jurečka také předložení návrhu na zvýšení sociální podpory pro handikepované, dále třeba větší podporu flexibilnějším pracovním úvazkům.
Vláda životní a existenční minimum už letos zvýšila, a to o deset procent s platností od 1. dubna. Inflace za sledované období byla ale vyšší. Jurečka dnes řekl, že od 1. července by mělo minimum stoupnout zhruba o pět procent, nevyloučil ani další zvyšování v druhé polovině roku. Ministr chystá také úpravu dávek na bydlení, zmínil i možné zvýšení rodičovské, která nyní činí 300 000 korun. Celkově podle Jurečky jen letos půjde z rozpočtu na pomoc rodinám, postiženým a dalším potřebným přes 85 miliard korun.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v ČT vládě vytkla, že nezvýšila životní a existenční minimum v dubnu rovnou o dvacet procent, jinak ale s návrhem souhlasí. „Je to krok správným směrem,“ dodala.
„Celá Putinova agrese dopadá na životní úroveň nejen v ČR, ale po celém světě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle místopředsedy vlády se nyní zužitkuje rok a půl trvající výjimka poskytnutá EU České republice v otázce zákazu dovozu ruské ropy.
Alena Schillerová připomněla, že ČR v historii privatizovala drtivou většinu firem a infrastruktury, kterou by nyní šlo využít k nahrazení ruské ropy. Podle ní nemá stát a potažmo vláda kromě společnosti ČEZ, přičemž ani zde není stoprocentním vlastníkem, žádné jiné nástroje.
„Nemůžeme se smířit s tím, že budeme lidem říkat: My vám ještě trošku přidáme, abyste přežili,“ uvedl Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v zemi. Podle něj je základní debatou výše průměrné a minimální mzdy. Když budou mít lidé slušné platy, nebudou potřebovat pobírat sociální dávky, uvedl Samek. Podle bývalé ministryně financí se minimální mzda musí zvýšit minimálně o inflaci.
Minimální mzda nyní činí 16 200 korun. a zvýšení sumy pro zaměstnance s nejnižší mzdou o 2000 korun na 18 200 korun požaduje kvůli inflaci ČMKOS. Premiér Petr Fiala už dříve řekl, že růst minimální mzdy by byl nezodpovědný. Proti se stavěl také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), poukazoval na zátěž pro firmy a obchod.
Ministr Jurečka zvýšení minimální mzdy nevyloučil, možné navýšení se bude podle něj debatovat na červnové schůzi tripartity, tedy zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů. Nicméně uplným základem sociálního smíru v ČR podle Jurečky je to, aby měli lidé vůbec práci.
Bez zajištění dostatečných dodávek plynu pro český průmysl, který je v současnosti velmi závislý na odběru z Ruska, je nízká nezaměstnanost, na kterou jsme si v posledních letech zvykli, dle ministra v ohrožení. Podle něj je také zvýšení minimální mzdy navázáno na další parametry, které by se musely taktéž zvedat.
Životní minimum pro samotného dospělého činí nyní 4250 korun. Podle zákona může vláda životní minimum zvýšit v řádném termínu od ledna, pokud za sledovanou dobu náklady na výživu a základní osobní potřeby vzrostou nejméně o pět procent. Částky může ale navýšit také mimořádně.
Jurečka celkově odhaduje, že hospodaření státu skončí se schodkem kolem 300 miliard korun. Nyní schválený deficit rozpočtu předpokládá deficit 280 miliard korun. Schválený rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Jde o první rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS), prezident Miloš Zeman jej podepsal v půlce března. Do té doby Česko hospodařilo v provizoriu.
Návrh rozpočtu bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO) na letošní rok předpokládal schodek o 97 miliard korun vyšší. Fiala už při schvalování rozpočtu ohlásil, že jej bude potřeba novelizovat, ale až budou jasné konkrétní potřeby úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám tehdy zejména energií.
Ministr práce Jurečka v nedělním pořadu uvedl, že v souvislosti se Zemanovou milostí pro pravomocně odsouzeného Miloše Baláka, ředitele Správy lánské obory a de facto Zemanova podřízeného, by vláda ve chvíli, kdy přistoupí k novelizaci státního rozpočtu, mohla navrhnout snížení rozpočtu Hradu, konkrétně lánské lesní správě.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v diskusi uvedla, že výhodou vlády jsou vyšší příjmy, porostou ale i výdaje. Nynější schválený deficit 280 miliard korun pokládá za nereálný. Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že odbory volají po plánu národní ekonomické obnovy, s nímž by byl spojený zcela nový rozpočet.
